Přečtěte si také:

Kostková si našla milence, chce ho představit synovi!

Když se pohybovala po parketu, vypadalo to jako ve zrychleném filmu. V jejím případě si tvrdý dril podal ruce s talentem a diváci nestačili žasnout. Nikdo ale netušil, co vše se skrývá v pozadí.

Válka rodičů
Která žena by vydržela s mužem, který zavinil smrt jejího dítěte? Žádná! Když Lela Emogene potkala elektroinženýra Williama McMatha, byla to velká láska. Sotva dvacetiletá dívka brzy otěhotněla, ale porod byl komplikovaný a přestože to Lela ne-chtěla, William dal lékařům souhlas, aby dítě vytáhli pomocí porodnických kleští. Riskantní zákrok novorozeně nepřežilo. Vztah Lely a Williama už nikdy nebyl jako dřív. Když se jim 16. července 1911 ve městě Independence v Missouri narodila dcera Virginie, udělala Lela vše pro to, aby se k ní otec nedostal.

Nemluvně se brzy ocitlo uprostřed rodičovské války. Matka s ním utekla k rodičům do Kansasu, ale William se nechtěl vzdát. Dcerku dvakrát unesl a vrátil ji až poté, co se do věci vložily soudy. Lela nakonec získala dítě do péče, načež ho odložila k prarodičům a vydala se do Hollywoodu za kariérou scénárist-ky. Docela se jí dařilo, ale ještě větší pozornost na sebe strhla v roce 1918, kdy jako jedna z prvních žen vstoupla do armády. V námořnictvu strávila dva roky.

Rozvod kvůli matce
Když bylo Virginii devět let, maminka se vdala za Johna Roger-se. Dívka přijala jeho příjmení a po zbytek života ho označovala za skutečného otce. Tehdy jí už všichni říkali Ginger. Za pře-zdívku mohla malá sestřenice, která jí místo Virginie říkala Ginga.

Chtěla se stát učitelkou, ale zároveň projevovala velké taneční nadání. Jednou doprovázela matku, která šla pracovně do míst-ního divadla. Při čekání začala napodobovat taneční kreace zkoušejících herců, což jí šlo tak dobře, že když později potře-bovali záskok, nabídli jí angažmá.

Ve 14 letech vyhrála celostátní soutěž v tanci charleston, což její matku definitivně přimělo k tomu, aby ji postrčila k hvězdné kariéře. Ginger od té doby pod jejím dohledem vystupovala v řadě kabaretů kdesi v Oregonu a vzdělání šlo stranou. Střední školu nedokončila a dětství dala definitivně sbohem v 17 letech, kdy se vdala za kamaráda z dětství Jacka Culpeppera (*1902). Vytvořili taneční dvojici, ale po několika měsících se Ginger na matčino naléhání rozvedla. Nebylo to zdaleka naposledy, co jí rázná žena zasáhla do soukromého života.

Strhující výkony
Další zastávkou na cestě ke slávě byla newyorská Broadway. Do muzikálu si ji tehdy vybral slavný George Gershwin. Tehdy se poprvé potkala s Fredem Astairem, který u souboru pracoval jako choreograf. Představení mělo obrovský úspěch a z Ginger se přes noc stala hvězda. Vrátka do světa filmu měla dokořán.

Největší slávu získala díky devíti hudebním filmům, v nichž v letech 1933-39 objevila právě s Astairem. V jejich podání ale nešlo o tanec, spíše strhující atletický výkon na hranici lidských možností, což diváci milovali.

V roce 1934 se Ginger vdala za herce Lewa Ayrese (*1908), ale ani on se nedokázal srovnat s panovačnou tchyní a po několika letech vztah přestal fungovat.

Koncem 30. let dala Ginger sbohem parketu ve snaze dokázat, že není jen tanečnicí, ale skutečnou herečkou. Podařilo se jí to hned v roce 1941, kdy získala Oscara za film Slečna Kitty. O dva roky později se stala nejlépe placenou herečkou Hollywoo-du.

Dvě mrtvice
Zatímco ve 40. a 50. letech byla na profesním vrcholu, v osobním životě se potácela od jednoho nezdaru ke druhému. V roce 1943 se vdala za vojáka Jacka Briggse, ale odloučení kvůli válce zasadilo vztahu těžkou ránu. Když se manžel koneč-ně vrátil, oznámil Ginger, je jejich soužití nemá smysl. Rozvedli se v roce 1949. Herečka pak zabředla do řady chvilkových vzta-hů, ale vždy se poslušně vrátila k matce.

V roce 1953 se ale vzepřela a vdala se za Jacquesa Bergeraca. O šestnáct let mladšího právníka potkala na dovolené ve Francii a okamžitě se do něj zamilovala. Manžel se kvůli ní vzdal své praxe, přestěhoval se do Hollywoodu a díky jejím kontaktům se pokoušel o hereckou kariéru. Ani tehdy se Ginger nedočkala vysněných potomků, protože vztah zkrachoval po čtyřech letech.

Když se v roce 1961 vdávala za producenta Williama Marshalla (*1917), byla už herečkou na penzi. Věnovala se divadlu, malo-vala obrazy, zapojila se do politiky a charity. Páté manželství bylo její nejdelší, ale i tak skončilo v roce 1971 rozvodem. Do konce života se už nikdy nevdala. V roce 1977 navíc zemřela v 85 letech maminka Lela.

Ginger se však na rozdíl od jiných stárnoucích hvězd nevzdala veřejného života, žila střídavě na svých rančích v Kalifornii a Oregonu a snažila se naplnit životní krédo: Když jste šťastní, nepočítáte ubíhající léta.

Pak ale utrpěla dvě mrtvice, po nichž zůstala upoutaná na inva-lidní vozík. Přesto několik let odmítala péči lékařů a nechtěla ani slyšet o pobytu v nemocnici. Zemřela 25. dubna 1995 na srdeční selhání. Pohřbena je na kalifornském hřbitově v Chatsworthu spolu s matkou jen několik metrů od místa, kde od roku 1987 odpočívá její taneční partner Fred Astaire.



CO JEŠTĚ NEVÍTE
* Velmi dobře hrála tenis a milovala rybaření.
* Poprvé se s Fredem Astairem objevila ve filmu Letíme do Ria (1933). Pro Ginger šlo o dvacátý film v kariéře, o 12 let starší Fred hrál teprve ve druhém snímku.
* Říká se, že její prapradědeček objevil chinin, lék na ma-lárii.
* V 74 letech režírovala svůj první divadelní muzikál.
* Naposledy se na veřejnosti objevila pět týdnů před smrtí, kdy převzala cenu za celoživotní dílo.