S tímto objasněním přišli astronomové Benjamin Montet a Josh Simons. Argumentovali tím, že chování hvězdy je naprosto jedinečné. Jediným logickým výkladem pro ně byla přítomnost tzv. Dysonovy sféry, což je hypotetická superkonstrukce umožňující využití energie, kterou hvězda uvolňuje.
Model Dysonovy sféry
Tabbyina hvězda je od nás vzdálená asi 1500 světelných let a je 1,5krát větší než Slunce. V pravidelných intervalech pohasíná, vždy asi o pětinu. Tento jev se za normálních okolností projevuje tehdy, když kolem hvězdy obíhá planeta. V tomto případě však čísla neseděla. Pozdější analýzy zase vyloučily, že by okolo objektu obíhalo velké množství vesmírného smetí. Teorie o mimozemské stavbě, jež se dá využít pro případnou kolonizaci, tak paradoxně nabízela jediné vysvětlení divného chování hvězdy.
Záhada po několik let
Pohasínání vrtalo vědcům v hlavě tak intenzivně, že dokonce několikrát ověřovali, zda se na Keplerově dalekohledu neobjevila nějaká porucha. Nic se však nenašlo. Odpovědi přinesl až výzkum probíhající od května 2016 do podzimu 2017. Díky 1700 dárcům, kteří na pozorování přispěli přes sto tisíc dolarů, bylo na hvězdu namířeno 21 silných teleskopů, jež ji analyzovaly ve dne i v noci.
Dalekohledy odhalily další záhadu - různé vlnové délky. Kdyby šlo o mimozemskou megastavbu, která by světlo z hvězdy zastiňovala, blokovala by všechny vlnové délky. Hvězda ale vysílala různé vlnové délky v různém množství. Jako by se světlo muselo „prokousat" mračnem prachu. Tato hypotéza byla považována za konečnou.
Tabbyina hvězda
Přibližně o rok později padla pozornost vědců na jiná vesmírná tělesa - měsíce. V naší Sluneční soustavě jsou zcela běžnou záležitostí. Za jejími hranicemi však zatím zpozorovány nebyly. Co kdyby ale právě jeden obíhal kolem Tabbyiny hvězdy?
Tým pod vedením Miguela Martineze z Kolumbijské univerzity v New Yorku přišel s návrhem osiřelého měsíce, který se oddělil od své planety a začal se pomalu rozpadat. Dostal se do oběžné dráhy hvězdy a jeho prach a úlomky vytvořily neuspořádaný oblak, jež by způsobovaly nepravidelná „zatmění". Tento měsíc dostal přezdívku „ploonet“, skládající se z anglických slov moon - měsíc a planet - planeta.
Odhalila hvězda své tajemství?
V lednu 2021 astronomové zveřejnili novou studii, v rámci níž se zaměřili na tři objekty, které se nacházejí poblíž Tabbyiny hvězdy. Zjistili, že KIC 8462852 je dvojhvězdou. Její kolegyně je červeným trpaslíkem a má hmotnost 0,44 Slunce. Další dvě hvězdy stojí samostatně.
Podle vědců jsou hvězdy od sebe vzdálené 5 světelných dní, tedy přibližně 880 AU. Jsou tedy od sebe dostatečně daleko. Bohužel, díky tomu předpokládají, že menší hvězda nemá vliv na změny jasnosti KIC 8462852, které byly v posledních letech pozorovány. Ve své práci však doporučují, aby se znovu zvážily možnosti, zda červený trpaslík nenarušuje oběžnou dráhu těles kolem Tabbyiny hvězdy. Na další odhalení si tak musíme ještě počkat.
Zdroj:
www.ct24.ceskatelevize.cz, www.denik.cz, www.novinky.cz, www.exoplanety.cz, www.arxiv.org
