Malá hliněná tabulka přepsala dějiny matematiky. Vědci řeší starověkou hádanku

Lenka Bělská | 20. 11. 2022

Matematik Daniel Mansfield seděl za svým pracovním stolem a fascinovaně si prohlížel nekvalitní obrázek na obrazovce svého počítače. Pod ním byl nápis, že hliněná tabulka s podivnými čárami byla nalezena na konci 19. století v Iráku. „To nejsou žádné náhodné klikyháky," zvolal. „Ale aplikovaná geometrie."

Rozhodl se, že artefakt prozkoumá. Zpráva říkala, že po svém nálezu putoval do Císařského muzea v Konstantinopoli, na místo, které už ale evidentně neexistovalo. To však vědce nezastavilo.

Dělníci našli ve fontáně truhličku z 19. století. Když ji otevřeli, zděsili se
Magazín

Dělníci našli ve fontáně truhličku z 19. století. Když ji otevřeli, zděsili se

„Byl jsem posedlý tím, abych tabulku vystopoval. Mluvil jsem s mnoha lidmi na tureckých vládních ministerstvech a v muzeích. Po několikaměsíčním pátrání mi do e-mailu konečně dorazila fotografie. Byla to ona," usmívá se odborník z UNSW's School of Mathematics and Statistics.

Geometrie z Babylonu

Jak sám uvádí. Ještě neměl vyhráno. Trvalo další měsíce, než kurátoři istanbulského muzea pochopili, jak je 3700 let stará hliněná placka s názvem Si427 významná. Přepisuje totiž dějiny matematiky.

Obecně se udává, že trigonometrii, zabývající se studiem trojúhelníků, vyvinuli ve druhém století před naším letopočtem staří Řekové studující noční oblohu. Artefakt ale dokazuje, že Babyloňané měli svou vlastní „prototrigonometrii". Ta pomáhala řešit problémy související s měřením půdy. Více než tisíc let před narozením Pythagora.

Uhádnete-li slavnou Shakespearovu hádanku, jste dobří: Která rakev je správná?
Magazín

Uhádnete-li slavnou Shakespearovu hádanku, jste dobří: Která rakev je správná?

„Si427 byla vytvořena mezi lety 1900 až 1600 před naším letopočtem,“ říká Daniel Mansfield. „To je období, kdy se pozemky začaly stávat soukromými. Tabulka je příklad katastrálního dokumentu. Tedy plánu, kterým geodeti vymezují hranice."

Tabulka s trojúhelníky

Na její přední straně je schéma pole, rozdělené na třináct úseků. Dokonale kolmé čáry ukazují, kde začínají a kde končí. Na rubu je text psaný klínovým písmem. Popisuje právní a geometrické podrobnosti území.

Zdroj: Youtube

Matematik vysvětluje, že babylonský zeměměřič použil typ trigonometrie, v současnosti známé jako pythagorejská trojice. Plán je označen čísly odpovídající délce stran pravoúhlého trojúhelníku. 3, 4, 5/ 8, 15, 17 a 5, 12, 13. „Babyloňané ale používali základní 60 číselný systém, co ztěžovalo práci s prvočísly většími než pět. Geodetovi to však zjevně nedělalo problém."

Zdroj:

www.vedator.org, www.link.springer.com, www.news.unsw.edu.au, www.theguardian.com

Tagy Babylón Irák Konstantinopol muzeum trojúhelník