Do té doby nikdo nevěřil, že je něco takového možné. Symbol Ameriky a celého kapitalistického světa se změnil vobrovský oblak prachu a hromadu sutin. Jedny znejvyšších budov světa za několik vteřin navždy zmizely zpanoramatu Manhattanu. 11. září 2001 svět poznal čisté zlo, kterému padly za oběť téměř tři tisíce lidí. Kdo ho ale měl na svědomí?
Hodní versus zlí
Letoun naráží rychlostí 950 km/h do budovy mezi 78. a 84. patrem.
Téměř okamžitě po hrůzných útocích měli všichni jasno. Za vše může islámská teroristická organizace Al-Kájda, vjejímž čele stojí Usáma bin Ládin. Bylo jasné, kdo jsou „ti hodní“ a kdo „ti zlí“, takže „spravedlivý“ hon mohl začít.
Američtí vojáci se vdalších letech vypořádali v Afghánistánu sradikálním Talibánem, v Iráku svrhli Saddáma Husajna a nakonec se jim letos vPákistánu podařilo zabít i samotného Usámu. Údajně. Nezvratný důkaz nikdo nepřinesl. Fotografie mrtvoly zveřejněny nebyly a tělo vojáci kvapně pohřbili kamsi do hlubin moře.
Lidé jako ovečky
George Bushe zpráva o útocích nepřekvapila. Věděl o nich předem?
Posledních dvě dekády zkrátka měly americké zbrojařské firmy o odbytiště postaráno a USA se bez větších protestů ostatních států vypořádaly se zeměmi, na něž měly už dávno „pifku“ a kde se jen tak mimochodem nacházejí obrovské zásoby plynu a ropy.
A právě tímto směrem se ubírají nejrůznější konspirační teorie, jejichž zastánci jsou skálopevně přesvědčeni, že vútocích z11. září prsty sami Američané.
Válka je pro drtivou většinu lidí špatná, ale pro úzký okruh vyvolených je úžasným zdrojem bohatství a moci. Ve válce je totiž možné to, co by vběžném životě neprošlo. Jedna konspirační teorie proto mluví o tom, že útoky měly vystrašit obyvatelstvo do té míry, aby bylo poslušnější, ovladatelnější a snáze souhlasilo se zvýšením nákladů na zbrojení a omezením občanských svobod. Jen si vzpomeňte, jak se po celém světě po 11. září zpřísnily kontroly na letištích, lidé jsou doslova svlékáni do naha speciálními skenery, sledováni na každém kroku, zavádějí se biometrické pasy a tajné služby mají mnohem větší pravomoci. To vše se oficiálně děje kvůli „hrozbě terorismu“ a zajištění „většího bezpečí“.
Zahlazování stop
Z kdysi nejvyšších budov světa zbyly jen trosky.
Další teorie mluví o tom, že útoky mohly mít zcela prozaičtější a konkrétnější důvod. Zřícení Světového obchodního centra alias Dvojčat mohlo být obřím pojistným podvodem. Stejně tak se mohl majitel těchto více než 25 let starých a pomalu chátrajících budov snažit tímto způsobem nechtěných staveb „elegantně“ zbavit, aniž by je musel nákladně demolovat. Dvojčata totiž obsahovala spoustu karcinogenní azbestové izolace, kterou by bylo nutné pracně a nákladně likvidovat.
Další hlasy zase hovoří o tom, že 11. září mělo cosi zamaskovat. Mohlo jít třeba o dokonalé zahlazení stop po krádeži zlatých cihel a peněžní hotovosti zbank sídlících ve Dvojčatech vcelkové hodnotě přes jednu miliardu dolarů. Stojí takové jmění za životy téměř 3000 lidí?
Ztracené biliony dolarů
Muhamada Atta
Při zhroucení budov také přišel vniveč archiv energetického gigantu Enron, který se už tehdy potácel na hraně bankrotu a všemožně se ho snažil ve vší tajnosti odvrátit. Právě zničení kompromitujících materiálů mohlo někomu přijít vhod. Krach se přesto společnost zaměstnávající 22 tisíc lidí neubránila. Přišel o rok později a znamenal jeden znejvětších bankrotů vdějinách USA.
Další teorie mluví o tom, že se útoky z11. září snažily odvést pozornost od již provalených problémů. Vtéto souvislosti se nejčastěji mluví o skandálu na ministerstvu obrany, kde se zúčetnictví záhadně ztratilo údajně až 2,3 biliónu dolarů. Jistě není bez zajímavosti, že se kauza poprvé zveřejnila 10. září 2001. Pak už si na ni nikdo ani nevzpomněl.
Podivné spekulace na burze
Po zhřícení Dvojačet zahalil celý Manhattan obrovský oblak prachu.
Pád Dvojčat znamenal obrovskou ránu pro celosvětovou ekonomku. Burzy zachvátila panika a nejistota, ceny akcií silně kolísaly. Kdo se vtakové vřavě dokázal rychle zorientovat, pohádkově zbohatl. Zde stojí za zmínku, že počátkem září 2001 se na amerických burzách odehrál nevídaný počet obchodů, při nichž anonymní investoři spekulovali na pád ceny akcií, kněmuž nebyl žádný objektivní důvod. Konkrétně 6. září tyto obchody tvořily čtyřnásobek běžného počtu a 10. září dokonce jedenáctinásobek. Skutečně jen náhoda?
Filipínská stopa
Málo se také ví o tom, že už vroce 1995 byl na Filipínách zmařen teroristický plán nazvaný Operace Bojinka, který obnášel únos letadel a útok na významná centra americké demokracie jako Pentagon, Světové obchodní centrum nebo Bílý dům. Podrobná dokumentace plánovaných útoků byla předána Američanům. Našel se tam po šesti letech někdo dostatečně šílený na to, aby jej uvedl do praxe?
Největší otazníky
Věděli o tom předem?
Když Georgi Bushovi poprvé řekl poradce o nárazu letadel do Dvojčat, prezident prý ani nehnul brvou a pokračoval vsetkání se školáky. Vypadalo to, že ho zpráva nepřekvapila.
Proč letadlo nesestřelili?
Budova Pentagonu je jedna znejstřeženějších na světě, blízko je i základna sletkou stíhaček vneustálé pohotovosti. Je proto s podivem, že armáda blížící se unesené letadlo nesestřelila a nechala ho narazit do budovy. Na reakci přitom měla dost času, stroj na Pentagon spadl plných 50 minut poté, co první letadlo narazilo do Dvojčat.
Jak to, že Dvojčata spadla?
Oficiální verze hovoří o tom, že hořící letecký benzín dosáhl teploty kolem tisíce stupňů Celsia, kvůli čemuž se roztavily ocelové nosníky a konstrukce se zhroutila. Když ale byly budovy nové, tak se jeden zarchitektů Lee Robertson nechal slyšet, že vydrží teplotu až 2000 stupňů a jsou postaveny tak, aby odolaly nárazu jumbojetu.
Proč se neskácela stranou?
Řada konspirační teorií se pozastavuje i nad tím, jak možné, že se obě věže vysoké 417 metrů zcela shodně zhroutily do sebe. U podobně vysokých budov se přitom dá předpokládat, že se při pádu vychýlí na jednu stranu podobně jako když padá strom. Vdokonalém zhroucení tak mnozí spatřují řízenou demolici, kdy pád nezpůsobil náraz letadel, ale předem nachystané výbušniny na předem pečlivě vypočítaných místech.
Proč je tak „málo“ obětí?
Útoky 11. září si vyžádaly téměř 3000 životů, což je samozřejmě hrozivé číslo. Mohlo být ale ještě mnohem větší. V době nárazu letadel ještě nebyly budovy zdaleka zaplněné, běžně vnich pracovalo až 50 tisíc osob. Skoro to až vypadá, že časný čas útoku někdo zvolil proto, aby obětí bylo co nejméně.
Byly kamery na místě jen náhodou?
Nárazy letadel do Dvojčat se odehrály přímo před televizními kamerami CNN. Štáb byl na místě proto, aby zdokumentoval cvičení hasičů. Skutečně byla jen náhod, že někdo zvyšších míst rozhod o konání akce přesně vden útoku? Zarážející je i fakt, že podobné cvičení se konalo vždy každé dva roky a vroce 2001 bylo mimořádně už po roce.
Symbolika čísla 11
Následné hrátky s čísly mohou být jen matematickou perličkou, ale zároveň se vkrádá na mysl otázka, zda těch náhodných kombinací končících číslem 11 není nějak podezřele moc.
*New York City - 11 písmen
*Afghánistán - 11 písmen
*George W. Bush - 11 písmen
*New York je 11. stát USA
*1. letadlo, které narazilo do budovy Dvojčat, byl let č. 11
*1. letadlo převáželo 92 cestujících. 9 + 2 = 11
*2. letadlo převáželo 65 cestujících. 6 + 5 = 11
*Atentáty byly spáchány 11. 9. 1 + 1 + 9 = 11
*Celkový počet obětí v letadlech činil 254. 2 + 5 + 4 = 11
*11. září je 254. den vroce. 2 + 5 + 4 = 11
Co se stalo 11. září 2001
*19 mužů pod vedením Egypťana Muhammada Atty uneslo čtyři plně obsazená dopravní letadla letící na komerčních linkách. *Dvě z nich (American Airlines č. 11, United Airlines č. 175) narazila do dvou věží Světového obchodního centra.
*Obě zasažené budovy zachvátil požár a do dvou hodin se zhroutily, přičemž poničily další blízké budovy.
*Třetí letadlo (American Airlines č. 77) narazilo do Pentagonu, sídla Ministerstva obrany USA ve Washingtonu.
*Čtvrté letadlo (United Airlines č. 93) se zřítilo v neobývané oblasti v Pensylvánii po souboji mezi teroristy a pasažéry. Spekuluje se, že mělo zasáhnout Bílý dům nebo Kapitol.
Co sGround Zero
Po zničení Dvojčat zbyla uprostřed Manhattanu obrovská oplocená díra nazývaná Ground Zero. Podle původních plánů se tam už nyní měl tyčit více než půlkilometrový mrakodrap nazvaný Věž Svobody a čtyři další menší budovy. Celý projekt se ale vleče, neustále se předělává a vše ještě komplikují tahanice o výnosné pozemky. Stavební práce se pořádně rozeběhly až letos. Jedno je ale jisté. Ať se na Ground Zero postaví cokoli, půdorysy obou původních Dvojčat zůstanou nezastavěné, pouze budou naznačené a kolem nich vyroste park, kde budou zapsána jména všech obětí.
