Karel IV. v něm viděl jeden z nejvýznamnějších hradů Českého království. Byl postaven ve 13. století na rozkaz Přemysla Otakara II. na Trstenické stezce, o níž se mluví jako o nejdůležitější cestě na našem území a jedné z hlavních východo-západních tras spojujících západ Evropy s Pobaltím a s Orientem.
Jeho sláva ale netrvala dlouho. V roce 1569 byl poškozen požárem a po opravě využíván spíše jako hospodářské centrum panství. Mohlo by se proto zdát, že je nezajímavý. Opak je ale pravdou. Podle místních pověstí byly jeho zdi svědky těch nejkrutějších lidských činů. A to doslova.
Hradby s kostrami
Na hradě se totiž našlo jedenáct zazděných osob, včetně dětí. Další kostry měly patřit dělníkům, již budovali tajnou podzemní chodbu. Aby neprozradili její polohu, tehdejší majitel je nechal pozabíjet a uložit do výklenku.
Podobný osud čekal Kateřinu, mladou vdovu po Bohuslavu Zárubovi z Hustířan, který padl v roce 1645 při obléhání hradu švédskými vojsky. Správcem panství se tak stal jeho bratr Karel, s nímž se nešťastná žena zapletla. V době, kdy čekala jeho dítě, se ale oženil s bohatou šlechtičnou. Aby Kateřina nepřekážela, zavřel ji do temného sklepení. Když se šel po nějakém čase podívat, jak se jí daří, našel ji mrtvou s šíleným výrazem ve tváři. Muž se prý tak polekal, že ji raději nechal zazdít. Tak dlouho se mu zjevovala jako duch, až sám upadl v šílenství.
Další obětí měla být manželka Hertvíka Žehušického z Nestajova, taktéž Kateřina. I poté, co se vdala, udržovala vztah se svou láskou z mládí. Když se to majitel panství dozvěděl, milenci nechal useknout obě ruce a probodl ho. Nevěrnici dal zaživa zazdít do hradeb. Když zemřel, byla na místě jeho skonu vysazena divotvorná klokočina. Z ní v době, kdy hradu nebo jeho majitelům hrozilo nebezpečí, padaly kapky rosy.
Oči stařeny
Podivné události ale nejsou na hradě Svojanov minulostí. Důkazem toho je portrét Slepé stařeny. Žena má na něm zavřené oči. Nebylo to ale tak vždy. Ještě v létě roku 2009 je měla otevřené.
„Byl jsem dole v městě, když mi zavolala kolegyně. Nejdřív jsem si myslel, že si ze mě dělá legraci,” svěřil se deníku AHA! kastelán Miloš Dempír. „Po zhlédnutí obrazu jsem se považoval za blázna. Naštěstí ale máme původní portrét ofocený, ten tuto záhadu potvrzuje.” Nikdo ale nechápe, co se stalo. Dílo je totiž zakryto sklem a ze zadní strany je neporušené.
Zdroje: www.svojanov.cz, www.epochanacestach.cz, www.medium.seznam.cz