Tajemství dávné fotky: Co se stalo s mužem, který jako jediný odmítl hajlovat?

4. červenec 2019 četba na 2 minuty

Foto: Pinterest

Fotografie nám pomáhají oživit vzpomínky nebo dokumentovat dobové události. Najdou se však mezi nimi i takové, které v sobě skrývají silný příběh. Snímek muže, který jako jediný z davu odmítl pozdravit německého vůdce Adolfa Hitlera, je dodnes symbolem lidské individuality a vzdoru vůči plošnému vymývání mozků.

FOTOGALERIE

13. června roku 1936 zavítal Adolf Hitler do loděnice v Hamburgu, aby se zúčastnil slavnostního křtu vojenské lodi Horst Wessel. Přivítal ho dav hajlujících dělníků, kteří neskrývali své nadšení ze setkání se samotným vůdcem. Jeden z nich ale pravici k pozdravu nezvedl a zůstal stát s rukama zkříženýma na hrudi.

Jeho tichý protest byl zvěčněn na fotografii, která se dnes nese internetem jako hlasité memento. Kdo byl vlastně ten dělník, jenž se opovážil vzepřít režimu a dovolil si ignorovat Hitlerovu přítomnost? Jeho jméno znělo August Landmesser.

V roce 1931 se 21letý August připojil k nacistické straně v naději, že tak bude mít lepší šanci sehnat práci. V Hamburgu ji opravdu našel, a tak mohl začít plánovat život a hledat si nevěstu. O čtyři roky později se zasnoubil s dívkou svého srdce, Irmou Ecklerovou. Nechápal, proč by mu mělo vadit, že byla židovského původu. Prostě se do ní zamiloval a požádal ji o ruku. Na konci října roku 1935 se páru narodila první dcera Ingrid.

Nacistickým pohlavárům se ale takové spojení vůbec nelíbilo a Augusta vyloučili ze strany. Kvůli nově zavedeným Norimberským zákonům se mladí milenci nemohli ani nechat oddat, přestože se ke sňatku už zaregistrovali na příslušném úřadě. Půl roku po narození dcery vznikla legendární fotografie. A za další rok se mladá rodina pokusila uprchnout do Dánska.

Pokus o útěk bohužel nevyšel. August byl poslán před soud, který ho uznal vinným ze "zneuctění rasy" a poslal ho do vězení. Irma porodila druhou dceru Irene a ihned poté byla převezena do koncentračního tábora, odkud se už nikdy nevrátila. Pravděpodobně našla smrt v Centru eutanázie v Bernburgu.

August se dostal na svobodu v roce 1941, za tři roky poté byl ale donucen narukovat do předních linií v Chorvatsku, kde zahynul v boji.

Holčičky Ingrid a Irene válku přežily v náhradních rodinách, památku rodičů ale ctily celý život. V roce 1951 byl v Německu zpětně uznán sňatek Augusta s Irmou jako platný a dcery přijaly jejich příjmení - starší začala užívat příjmení po otci, mladší po matce. Byla to právě Irene Ecklerová, kdo identifikoval muže na slavné fotografii jako svého otce. Pohnutý rodinný příběh nato zvěčnila i knižně.

Akční letáky