Kofuny: Prastaré gigantické hrobky, větší než pyramidy. Vědci nemají vysvětlení

Hrobka na jižním předměstí Ósaky nyní funguje jako obří městský park.

Hrobka na jižním předměstí Ósaky nyní funguje jako obří městský park.

Foto: archiv

Po Japonsku jsou rozesety tisíce podivných hrobek ve tvaru klíčové dírky. Některé z nich jsou skutečně impozantní, zabírají dvakrát větší plochu než egyptské pyramidy.

Ze země to vypadá jen jako rozlehlý park obehnaný vodním příkopem. O tom, že na jižním předměstí Ósaky se nachází něco mimořádného, se lze přesvědčit až ze vzduchu.

Uprostřed zástavby je téměř půl kilometru dlouhý útvar, který má přísně symetrický tvar. Nejde však o div přírody, ale největší megalitickou památku svého druhu, která časem zarostla bujnou vegetací.

Armáda v podzemí

Hrobky zvané kofuny se stavěly v letech 250–538 a podle nich se jmenuje i celé historické období. Měly řadu tvarů, dochovaly se kruhové, čtvercové, ale nejtypičtější jsou stavby ve tvaru klíčové dírky. Některé byly jen několikmetrové, ale jiné měly skutečně gigantické rozměry, a to je ještě objímal uměle vyhloubený vodní příkop. Velikost hrobky se pravděpodobně odvíjela od důležitosti „nájemníka". Největší kofun ležící v Ósace měří na délku 475 metrů a spočinul v něm císař Nintoku, který vládl v letech 313–399.

Vědci objevili přes deset tisíc mohyl zejména v jižní části Japonska. Ty skutečně obrovské jsou ale poměrně vzácné, archeologové vědí zhruba o 40 stavbách, které měří na délku přes 200 metrů. Většina z nich se dávno stala terčem zlodějů, ale třeba v roce 1972 archeologové odkryli ve městě Asuka kompletně zachovalou mohylu.

Díky tomu máme přesnou představu, jak to uvnitř kofunů vypadalo. Pohřební komora se nacházela v horní kulaté části klíčové dírky. Stěny byly zdobeny pestrobarevnými malbami a nebožtíka v kamenné rakvi obklopovaly umělecké předměty. Šlo zejména o „zahnuté drahokamy" zvané magatamy, které se nejčastěji vyráběly z nefritu.

Neodmyslitelnou položkou byly také duté sošky z pálené hlíny, kterým se říká haniwa. Zpodobňovaly lidi, zvířata, ale i předměty běžné denní potřeby. V mohyle zmíněného císaře Nintokua se našla obrovská terakotová armáda čítající 20 tisíc vojáků.

Spousta otazníků

Kofuny dodnes představují velkou vědeckou výzvu. Nikdo neví, proč měla většina z nich tvar klíčové dírky. Spekuluje se o náboženských nebo stavebních důvodech, ale záhadu zatím nikdo nerozluštil.

Situaci značně komplikuje fakt, že tehdy v Japonsku neznali písmo, takže o životě v zemi vycházejícího slunce v tomto období se lze dočíst pouze v čínských pramenech. Ty jsou ale často neúplné nebo zkreslené. Nikdo také neví, proč stavby kofunů po několik staletích čilého rozvoje najednou ustaly.

Akční letáky