Tato vzácná událost, nazývaná zkráceně "firenado", je vedlejším produktem požárů a lesních požárů. Žár požáru je tak intenzivní, že vytvoří skutečné tornádo, které následně vzplane a není před ním žádného úniku.
Takto vypadá, když vzplane obří tornádo
Pokud jste o ohnivém tornádu ještě nikdy neslyšeli, nejste sami. Dne 15. srpna 2020 vydala americká Národní meteorologická služba poprvé v historii varování před tornádem vyvolaným požárem. Bylo to poblíž města Loyalton v Kalifornii.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Ohnivá tornáda jsou víry plamenů a popela, které vznikají v důsledku extrémního žáru, turbulentního větru a nerovného terénu. Proudy horkého vzduchu vznikající při požáru proudí vzhůru a ze stran proudí vzduch, tj. přívodní proud. Ten způsobuje horizontální vítr. Do místa vzestupného proudu se sbíhá vzduch ze všech směrů. Do této směsi může někdy vstoupit i střih větru. Což je vzduch proudící v různých směrech. To vše je zdrojem počáteční rotace hořícího tornáda.
Jakmile nabere sílu a rychlost, vytvoří hořící tornádo vlastní povětrnostní systém, který soustředí vír v nižších vrstvách atmosféry a vytahuje žhavé uhlíky, popel, plameny, nečistoty a trosky. Pokud hořící tornádo vznikne, může se pohybovat rychlostí až 225 km za hodinu. Obvykle trvá kolem dvaceti minut.
Před ničivým žhavým vírem není úniku
Některá hořící tornáda vytvářejí bouři vyvolanou ohněm, která zdvojnásobuje účinek požáru tím, že do atmosféry dodává více tepla.
Tyto bouře jsou mimořádně nebezpečné nejen kvůli škodám, jež vzniklý vír způsobí. Tragické mohou být také kvůli popelu a žhavým uhlíkům rozmetaným do dalších oblastí, které mohou způsobit další požáry. Dráha ohnivého tornáda je obecně nepředvídatelná.
Zatímco požární víry i hořící tornáda začínají silnými vzestupnými proudy z ohně a jeho přítoky, rozdíl je v intenzitě a velikosti. Hořící tornádo vytváří tolik tepla, že díky tomu vznikne skutečné tornádo.
Ohnivý vír, nazývaný také ohnivý čert, je obvykle relativně malý přízemní vír z plamenů nebo popela. Zviditelňuje se kouřem a je způsoben stoupajícím intenzivním žárem a turbulentním větrem. Ten vytváří vířící vzdušné proudy, jež mohou nasávat trosky a hořlavé plyny.
Nebezpečí spočívá především v nepředvídatelnosti víru. Zdánlivě bezpečná linie požáru se tak díky větru může v okamžiku změnit v ničivý žhavý vír, před kterým není úniku.
Skutečná hořící tornáda byla v minulosti zdokumentována pouze dvakrát. První potvrzené silné hořící tornádo bylo zaznamenáno při požárech buše v Canbeře v Austrálii v roce 2003. Druhým byl požár Carr Fire v kalifornském Reddingu v roce 2018, kde bylo hořící tornádo hodnoceno jako tornádo EF3 a jeho vítr přesáhl rychlost 143 kilometrů za hodinu.
Zdroje:
