Taneční mor: jedna z nejzáhadnějších nemocí historie

2. únor 2020 četba na 3 minuty
Taneční mor propukl ve Štrasburku v roce 1518

Taneční mor propukl ve Štrasburku v roce 1518

Foto: winto

,,Podívej, jak tančí, jako šílená,“ řekne jeden muž druhému. ,,Ale proč to dělá, když nehraje hudba?,“ ptá se druhý prvního. Žena jménem Troffea nepolevuje ani po hodinách ustavičného pohazování končetin. Postihl ji totiž taneční mor.  

Tančí celé město

Ve Štrasburku v roce 1518 vypukne nová nemoc. A vůbec nevadí, že je oblast oslabena bídou a jinými chorobami. Tahle totiž zabijí jen ty nejvytrvalejší.

Zmíněná Troffea je první obětí takzvaného tanečního moru, nekontrolovatelného natřásání. Kolem zbídačené ženy je utvořen dav lidí, který pozoruje, jak bez přestání tancuje. Už pátý den.

Postupně se k ní – a to zcela nedobrovolně – přidávají další. Když Troffea šestý den padne mrtvá k zemi, na ulici poskakuje přes 30 osob. Z obličejů jim nečiší radost ani pohoda, jejich rty jsou zkřivené v bolesti, někteří vykřikují, ženy pláčou. Nikdo nedokáže přestat.

Do měsíce na náměstí křečovitě tancuje 400 lidí. Starosta města si celé dny láme hlavu, proč se stále víc a víc občanů připojuje. Jde o uhranutí? Stojí za tím čarodějnický rituál? Je to trest Boží? Jak vůbec léčit chorobu, která vás nutí k pohybu? A tak ho napadne jediné možné řešení – unavit je k padnutí.

Hudba léčí

Přistaví pódium pro muzikanty, najme herce a další tanečníky, a veselí může začít. Náměstím se rozléhá hudba a dusot nohou. Obyčejný návštěvník Štrasburku by zpovzdálí vytušil, že se koná nějaký karneval, stačilo však přijít blíž a zjistil by, že drtivá většina tanečníků je na konci svých sil.

Starostův nápad na první pohled zafungoval: několik lidí se únavou sune k zemi a nedokáže se zvednout. To si alespoň starosta myslí, a tak pošle strážníky, ať padlé přesunou mimo „parket“. Strážníci s překvapením ohlásí, že nikdo z nich nejeví známky života. Tanečníci zemřeli na selhání srdce, mozkovou mrtvici, dehydrataci nebo celkové vyčerpání. Starosta hudební doprovod rozpouští v naději, že nikdo další nezemře. Tance však za zvuků strašidelného skučení pokračují dnem i nocí. Nakonec je údajných obětí 100.

Hysterie, otrava nebo trest svatého Víta

Jak mor náhle přišel, tak také odešel. Většina přeživších popisovala neschopnost ovládat své končetiny, jako by se stali obětí neviditelného loutkaře. Někteří mluvili o prokletí svatého Víta. Podle rozšířené křesťanské pověry svatý Vít potrestá hříšníky nutkavým tancem.

V pozdějších letech se začaly objevovat různé teorie o tom, proč se 400 lidí sešlo k hromadnému tanci a nemohlo přestat. Nejhlasitějším a patrně nejpravděpodobnějším názorem je davová hysterie způsobená falešnými obavami z božího trestu. Dlouho se také předpokládalo, že se dav nedopatřením otrávil námelem, jenž působí halucinogenně. Ten má ovšem také tlumivé účinky a tanečníky by nemohl podněcovat k nekonečnému pohybu.

Opravdovou příčinu tanečního moru se nikdy nedozvíme. Je to jedna z nemocí, na kterou se spíše přihlíží jako na městskou legendu, dochovaným dokumentacím navzdory.

Akční letáky