Planeta Země se zahřívá přibližně o 0,2 °C za desetiletí. Toto, na první pohled nízké číslo, však způsobuje řadu nepříliš pozitivních změn. Rozšiřují se pouště, vyskytují se vlny veder a lesní požáry. Zvýšené oteplování v Arktidě také přispívá k tání permafrostu. Ledovce tak ustupují a dochází k úbytku mořského ledu.

Zdroj: Youtube

Globální oteplování neohrožuje pouze přírodu, ovlivňuje také životy lidí. Očekávat můžeme nedostatek potravin, kontaminaci pitné vody slanou či větší počet nemocí. Růst úrovně oceánu způsobí také erozi pobřeží, přívalové srážky, mizení hnízdících pláží, pobřežních nížin a mokřadů. Vysušená nebo zaplavená půda vyvolá migrační vlny a ekonomické problémy. „Vzestup mořské hladiny o půl metru vysídlí 1,2 milionu obyvatel ostrovů v Karibském moři, v Indickém a Tichém oceánu," uvádí OSN.

Tání ledu Země

V současné době pokrývá zemský povrch přibližně 5 milionů krychlových metrů ledu. Patří sem ten z moří, jezer a z kontinentů, jako jsou horské sněhové pokrývky, ledovce nebo ledové příkrovy. V případě jeho roztání by se hladina zvýšila o 65,8 metru. Zaplavena by tak byla velká část pevniny.

Spojené státy Americké by ztratily celé východní pobřeží včetně slunečného Miami. Evropa by se musela rozloučit s Londýnem, Benátkami a Nizozemskem. Voda by pohltila také Bangladéš a Kalkatu. Výpočty ukazují, že z Kardamonových hor v Kambodži by se stal ostrov. Austrálie by zase ztratila většinu svého pobřeží. Voda by zničila také Buenos Aires i většinu Paraguaye. Afrika by měla být relativně v bezpečí. Trpěla by ale nesnesitelnými horky a neúrodou.

Roztání ledu a ledovců by také zvýšilo průměrnou teplotu planety. Jeho světlá lesklá plocha totiž odráží 50 až 70 % dopadajícího slunečního záření. Tmavý povrch oceánu odráží pouze 6 %. Z dnešních 14,4 stupňů Celsia může teplota vzrůst až k hodnotě 26,6 stupně Celsia.

Globální oteplování

Zahřívání Země je rychlejší, než se dosud předpokládalo. Jedním z důvodů je vodní pára. „Teplejší svět je zároveň také vlhký a vodní pára vytváří skleníkový efekt. Ten globální oteplování posiluje," vysvětluje Olivier Boucher z klimatologického institutu IPSL.

Cesta ke zpomalení katastrofy vede podle odborníků přes omezení emisí oxidu uhličitého o polovinu do roku 2030 a dosažení nulových hodnot do roku 2050. K tomu se svět společně zavázal v rámci Pařížské dohody v roce 2015, kdy politici podepsali závazek, že udrží oteplování výrazně pod 2 °C. Analýza z minulého roku však zjistila, že i s povinnostmi přijatými s touto dohodou globální oteplení do konce století dosáhne 2,7 °C.

Zdroj: Youtube

Zdroje: www.forbes.com, veda.instory.cz, eurodenik.cz, cs.wikipedia.org, zahranicni.hn.cz, www.lidovky.cz