Bylo 19. září roku 1944. Německé jednotky zahájily organizovaný ústup z 50 km široké fronty Narva v severovýchodní části Estonska. Od února zde bylo zabito přes 100 000 mužů. Více než čtvrt milionu jich bylo zraněných.
Chlapec ležel zahrabaný v listí tak dlouho, než ptáci znovu zašvitořili. Opatrně se zvedl a co nejkratší cestou se vydal k domovu. Když míjel jezero Kurtna Matasjarv všiml si, že k němu vedou hluboké stopy po pásech. Připadalo mu to divné. Rozhodl se, že se sem ještě vrátí.
Tank v jezeře
Intuice ho nezklamala. Hned při další návštěvě viděl, jak k hladině stoupají vzduchové bubliny. Dva měsíce trvalo, než se voda uklidnila. Nabyl přesvědčení, že vojáci v hlubinách pohřbili alespoň jedno pásové vozidlo.
Dny a měsíce plynuly. Chlapec měl jiné starosti a na celou událost zapomněl. Až o padesát let později, již jako starý muž, se setkal s vedoucím místního klubu válečné historie Igorem Sedunovem, jehož cílem bylo zjistit co nejvíce informací o bojích probíhajících v oblasti okolo města Narva, a svěřil se mu se svým dávným nálezem.
Sedunov byl nadšený. Vize objevení potopeného tanku ho naprosto pohltila. Sehnal proto potápěčský tým a s jeho pomocí odstartoval systematický průzkum jezera. Muži prohledávali každý centimetr. Práci jim ztěžovala špatná viditelnost a bahnité dno. Po několika dnech však objevili poklad. Pod třímetrovou vrstvou rašeliny, v hloubce sedmi metrů, našli sovětský tank T-34.
Jak zachránit tank
Členové místního klubu válečné historie neváhali ani minutu. Pronajali si 68tunový dozer a odstartovali záchrannou akci. Osm hodin trvalo, než s pomocí ocelových lan třicetitunový tank plný vody vyprostili.
I přesto, že vozidlo bylo tak dlouhou dobu pod vodou, bylo v perfektním stavu. Později se potvrdilo, že bylo v roce 1944 ukořistěné Sovětům a používané německou armádou. Do jezera mohl být tank potopený záměrně.
