Lochneska existovala, tvrdí vědci. Měla zakřivené zuby a žila i na území Česka

Tanystropheus

Tanystropheus

Foto: Profimedia.CZ

Bájná příšera ze skotského jezera Loch Ness bývá popisována jako vodní monstrum s neobvykle dlouhým krkem. Její údajný zjev odpovídá spíš pravěkému dinosaurovi než některému ze živočichů známých z dnešní doby. Vědci dokonce našli fosilie tvora, který se lochnesce nápadně podobal.

Podivný plaz připomínající křížence krokodýla se žirafou byl poprvé popsán už v roce 1852 a jeho podoba byla zrekonstruována o 120 let později. Paleontologové věděli, že tento 6 metrů dlouhý tvor se třímetrovým krkem žil na území dnešního Švýcarska ve středním období triasu před zhruba 242 miliony lety. Nedokázali ale určit, zda se pohyboval po souši nebo ve vodním prostředí.

Lstivý predátor

Fosilie tvora zvaného Tanystropheus byly teprve nedávno podrobeny důkladnému skenu, který v kombinaci s digitální technologií objasnil řadu otázek. Ukázalo se, že anatomie lebky a umístění nozder se shodují s rysy vodních či obojživelných živočichů, a podivný tvor byl tedy očividně přizpůsoben pohybu ve vodě. Zakřivené zuby vypovídají o tom, že šlo o dravce lovícího převážně ryby.

Pravděpodobnou podobu prehistorické "lochnesky" si můžete prohlédnout ve videu:

Zdroj: Youtube

"Tanystropheus byl podobně jako krokodýl predátorem ze zálohy. Ležel ve vodě s čenichem nad hladinou a čekal na kořist, po které chňapal dlouhým krkem," vysvětlil americký paleontolog Olivier Rieppel. "Jeho krk nebyl příliš ohebný, měl pouze 13 obratlů a obsahoval žebra, která dále omezila jeho flexibilitu," dodal vědec s tím, že tato zvláštní anatomie by nebyla pro život na souši příliš praktická.

Rekonstrukce boje velociraptora a protoceratopse

Velociraptor: Nejhorší zbraní byly ostré bodce na nohách. Oběti jimi rozsekával

V dobách, kdy střední Evropu pokrýval oceán…

Domovem pravěké "lochnesky" tedy byla voda, konkrétně oceán Tethys, který zasahoval i na území východních Čech a Moravy. Krajina ve střední Evropě tehdy ovšem vypadala zcela jinak a lišilo se i podnebí.

"Představte si něco jako dnešní Bahamy. Mořskou pláň posetou ostrůvky, s mělkou vodou a příjemným, teplým klimatem," zasnil se spoluautor studie Torsten Scheyer z univerzity v Curychu. "Byl to jedinečný ekosystém, pro který v moderní době nenajdete protějšek."

TanystropheusTanystropheusZdroj: Profimedia.CZ

Vědci při zkoumání Tanystrophea podrobili analýze rovněž menšího, anatomicky podobného tvora, o kterém se dosud domnívali, že byl mládětem většího exempláře. Jak se ale ukázalo, šlo o jiný, i když příbuzný druh.

"Darwin si představoval svět jako místo, kde každý jen soutěží, soutěží a soutěží. V pravěkém ekosystému přitom vedle sebe žilo mnoho podobných druhů, které nezávisle na sobě vyvinuly různé strategie lovu a navzájem si nepřekážely," říká Olivier Rieppel. "Díky tomu se mohla vyvinout i opravdu bizarní stvoření - jako třeba Tanystropheus."

Zdroje: https://edition.cnn.com/, http://www.sci-news.com/, https://www.sciencealert.com/