Díky dobovým záznamům tak víme, že dětské klece byly znovu instalovány i po bleskové válce v Londýně. Ale jak to bylo s klecemi pro miminka? Mnoho dětských klecí se objevilo ve 30. letech 20. století v Londýně. Zde dokonce vznikly i organizace, jako městské rady či Chelsea Baby Club, organizace pro péči o děti, které klece po městě distribuovaly. Tyto klece však měly honosný název - "dětské balkony". Dokonce je někteří britští architekti začlenili i do svých návrhů domů pro střední třídu.
Proč děti v kleci?
Přestože se některým rodičům může zdát umístění ratolesti do klece jako dobrý nápad, dětské klece byly zřejmě inspirovány touhou poskytnout městským dětem trochu čerstvého vzduchu. Například vědkyně Emma Readová v roce 1922 vynalezla jednu z prvních přenosných dětských klecí, jejíž návrh si dokonce nechala patentovat. Klec měla být pro děti únikem z přeplněného městského prostředí... Není to moc logické, že, když klec nad městem visela… Podívejte se na video:
Miminka, ven!
Je možné, že v té době bylo potřeba dostat dítě ven jakkoli, a na procházky městem nebyl čas. V té době se razily i medicínské teorie, že děti potřebují dostatek slunečního světla a čerstvého vzduchu, díky němuž se zlepšuje chuť k jídlu, trávení, tváře zčervenají a projevují se všechny známky zdraví. Pod vlivem této teorie pak rodiče již v roce 1904 dávali děti na střechu. Díky klecím se ale „dostala ven“ i miminka.
Tehdejší byty ve městech totiž bývaly malé a dusné, takže se koncem 19. století v knihách o výchově dětí začala objevovat myšlenka aktivního "větrání" dítěte pro podporu zdraví. Autorem konceptu byl doktor Luther Emmett Holt, který se domníval, že „jde o součást procesu, který má děti otužovat a umožnit jim lépe odolávat běžným nachlazením.“
Další varianta v Londýně populárního "venčení dětí"
Jak dát dítě do klece správně?
Poněkud bizarní je, že dítě muselo být do klece náležitě připraveno. Na „venčení“ mělo být zvykáno postupně a mělo být oblečeno do čepičky a lehkého kabátku jako na ulici a umístěno do postýlky nebo kočárku, který by měl stát několik metrů od okna. Pak se všechna okna naráz otevřela a dveře zavřela, aby nebyl průvan. Někteří kojenci dokonce mohli takto venku i spát!
Doktor Holt dokonce sám navrhoval venkovní klec pro miminka, ale jím propagované větrání brzy přimělo rodiče bez prostoru na zahradě k improvizaci. A to se dostal ke slovu i patent přenosné klece Američanky Emmy Readové. Například i Eleanor Rooseveltová v roce 1906 koupila klec ze slepičího drátu a vyvěsila ji z okna svého newyorského městského domu na Východní 36. Ulici. V kleci pak pokojně spala její první dcera Anna… Sousedům se sice tento nápad moc nelíbil, ale co už! Klece byly nakonec skutečně patentovány a prosadily se až ve 30. letech, paradoxně nejvíce ve smogem zamořeném Londýně. Pak však jejich popularita začala postupně klesat s rostoucími obavami o bezpečí dětí.
Důvodem, proč klece vznikly, bylo tedy "šlechetné" venčení dětí na "čerstvém" vzduchu.
Více informací najdete i ve videu zde:
Zdroje: www.vox.com, www.mentalfloss.com
