Varšavská univerzita vlastní „těhotnou mumii“ již od počátku 19. století. Přesně před rokem, v dubnu 2021 vědci odhalili, že tělo mumie obsahuje plod. Nápis na rakvi identifikoval mumii jako mužského kněze jménem Hor-Djehuty, takže tým, který v roce 2016 pořídil rentgenový snímek, byl překvapen, když se ukázalo, že tělo patří ženě. Při dalším zkoumání vědci spatřili malou nohu a ruku plodu.
Na video o tomto záhadném objevu se podívejte zde:
Polští vědci objasnili záhadu děložního prostředí
Vědci z projektu Warsaw Mummy Project zjistili, jak je možné, že se plod zachoval. Vysvětlili to kombinací účinků rozkladu a mumifikace. Díky tomu byl staroegyptský plod v podstatě "naložen". Kombinace účinků rozkladu a balzamování v podstatě "naložila" plod a uzavřela ho v matčině lůně.
Hladina pH v krvi mrtvoly v průběhu času výrazně klesá. To znamená, že plod v těle matky byl vystaven vysoce kyselému děložnímu prostředí, které rozpouštělo jeho kosti. Proces solení při mumifikaci zabránil rozpouštění matčiných kostí a téměř "hermeticky uzavřel" dělohu, čímž zachoval měkké tkáně plodu uvnitř. Vzhledem k poloze plodu a uzavřenému stavu porodních cest vědci určili, že matka při porodu nezemřela. Ženě bylo v době smrti mezi 20 a 30 lety a její těhotenství trvalo mezi 26. a 30. týdnem. Jinak je o mumii, které vědci přezdívají "tajemná dáma", známo jen málo.
Děloha nebo bahno?
Nejedná se o jediný úkaz takto dokonalé mumifikace, i když se stále jedná o první nález těhotné mumie. Podobně jako děloha totiž v přeneseném významu funguje i bahno.
Proslulá evropská "bahenní těla" byla zachována právě díky konzervaci kůže v prostředí rašelinišť s vysokou kyselostí a nízkým obsahem kyslíku. Těla tak nebyla mumifikována a balzámována klasickou metodou, ale díky podmínkám v rašeliništi se smršťovala, až došlo k celkovému rozpuštění koster. Velmi obecně vysvětleno by se dal proces demineralizace kostí připodobnit k namáčení vajíčka do octa. Když tak učiníte, po několika dnech se skořápka zcela rozpustí, zatímco vnitřek vajíčka (bílek a žloutek) zůstane neporušený v pružném, kulovitém stavu.
Tak se nabízejí otázky, jak je vlastně možné, že nevíme o existenci vícero těhotných mumií.
"Ve starověkém Egyptě ženy v reprodukčním věku možná nebyly těhotné neustále, ale určitě každých několik let,“ říká vědkyně Marianne Guenotová.
Bylo možné mumifikovat těhotné?
Egypťané používali rakve opakovaně. I z tohoto důvodu je možné, že tělo ženy bylo do Hor-Djehutyho sarkofágu uloženo již před staletími. Na druhou stranu však mumie vykazuje známky rabování, včetně poškozených obalů kolem krku, kde mohli lupiči ukořistit amulet nebo náhrdelník.
Nelegální vykrdači či okradači mrtvol mohli tajemnou mumii částečně rozbalit kvůli jejím šperkům, než ji uložili zpět do nesprávné rakve.
Nabízí se ale i otázka, proč ti, kdo ženu mumifikovali, ponechali plod v jejím těle, ale odstranili ostatní vnitřní orgány. Možná odpověď je, že plod mohl být ve svém vývojovém stádiu příliš obtížně odstranitelný. Druhá verze je, že byl ponechán v děloze z náboženských důvodů.
V každém případě se teď budou archeologové a vědci více zaměřovat na to, zda těhotných mumií neexistuje více. Radiologové provádějící snímkování těla jiných těhotných mumií tvrdí, že plod, který postrádá kosti, je pro rentgenové skenery v podstatě neviditelný.
Zdroje:
