Neúplatnost je ošemetné téma. Zachování nebo rozpad lidských ostatků mohou být ovlivněny mnoha faktory, od přípravy těla až po podmínky prostředí a další faktory.
Podívejte se na tělo krásné jeptišky
Svatá Bernadetta Soubirousová, vizionářka z Lurd, zemřela v roce 1879. V letech 1909, 1919 a 1925 pak byla exhumována.
Exhumace, nazývaná také jako "identifikace těla", je jakousi konečnou fází kanonizace. Jedná se o formální proces zahrnující přísežná svědectví civilních a církevních autorit. Během nich je tělo identifikováno, zkontrolováno, zda nejeví známky rozkladu, a následně jsou shromážděny relikvie.
První ohledání Bernadetty začalo ve středu 22. září 1909 v 8:30 ráno. Zedníci zvedali kámen, zatímco starosta a zástupce starosty přihlíželi, aby potvrdili průběh. Rakev byla položena na kozlíky, odšroubována a olověné obložení bylo rozříznuto. Svědci vypověděli, že nebyl cítit žádný zápach a tělo uvnitř bylo ve velmi neobvyklém stavu.
V dokumentu uloženém v klášteře Saint-Gildard v Nevers, podepsaném ohledávajícími lékaři doktory Ch. Davidem a A. Jourdanem, se uvádí: "Rakev byla otevřena za přítomnosti biskupa z Nevers, starosty města, jeho hlavního zástupce, několika kanovníků a nás. Nezaznamenali jsme žádný zápach. Tělo bylo oděno do hábitu Bernadetina řádu. Hábit byl vlhký. Odhalený byl pouze obličej, ruce a předloktí."
Jak se k zázraku staví věda?
Věda si tak trochu láme hlavu. Tělo krásné jeptišky je totiž v pozoruhodně dobrém stavu. Hlavu měla nakloněnou doleva. Její obličej byl matně bílý. Kůže se lepila na svaly, které pevně přiléhaly ke kostem. Oční důlky zakrývala víčka. Obočí bylo na kůži ploché a přiléhalo k obloukům nad očima. Řasy pravého víčka byly přilepené ke kůži. Nos byl rozšířený a scvrklý. Ústa byla mírně pootevřená a bylo vidět, že zuby jsou stále na svém místě. Ruce, které měla zkřížené na prsou, byly dokonale zachovalé, stejně jako nehty. Ruce stále držely rezavý růženec. Na předloktích vystupovaly žíly.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Když byly odstraněny hábity a vědci odkryli závoj z hlavy, bylo vidět sice scvrklé tělo, které bylo ztuhlé a napjaté, ale takřka neporušené. Zjistilo se, že vlasy, které byly ostříhány nakrátko, jsou přilepené k hlavě a dokonce stále přiléhají k lebce. Uši byly v naprosto zachovalém stavu a levá strana těla byla od boků nahoru o něco výš než ta pravá.
Tělo však bylo tak tuhé, že se dalo přetočit na záda a umýt. Spodní části těla mírně zčernaly. To byl zřejmě důsledek uhlíku, jehož bylo v rakvi nalezeno poměrně velké množství. Co stojí za takřka dokonalým zachováním ostatků krásné jeptišky, vědci stále zkoumají.
Zdroje:
