Ve vesmíru není žádný vzduch. Zároveň tam také prakticky neexistuje atmosférický tlak. To znamená, že bod varu rapidně klesá. Na takovou úroveň, že komukoli bez skafandru by se začaly vařit všechny tekutiny v těle a změnily by se v plyn. „Vzhledem k tomu, že jsme ze 70 % tvořeni vodou, znamenalo by to problém,” říká vědecký pracovník Human Research Program v NASA Kris Lehnhardt.

Jelikož má oběhový systém svůj vlastní tlak, krev protékající žilami by se vařila pomaleji než voda v tkáních. To by vedlo k masivnímu ebulismu. Stala by se podobná věc, jež nastane po protřepání a otevření láhve sodovky. V očích, v ústech, v podkoží i orgánech by se vytvořily bublinky. Mohly by vniknout do cév a způsobit tak infarkt nebo mrtvici.

Úžasné skafandry

Historie skafandrů se začala psát v roce 1959. První prototypy se inspirovaly přetlakovými obleky pro námořní letectvo. Jako první si ochrannou kombinézu oblékl Alan Shepard při obletu Země 5. května 1961. Ihned se ukázal závažný problém. Kosmonaut se neměl jak vymočit.

Během několika dalších let se vývoj skafandrů posunul rapidně dopředu. Konstruktéři zjistili, že oblek nemá chránit jen před vakuem, ale také před teplotními rozdíly nebo okolní radiací. Po požáru lodi Apollo 1 byl kladen důraz i na nehořlavost.

Tělo ve vakuu bez skafandru

Výzkum vědců, publikovaný v časopise Aerospace Medicine and Human Performance odhalil, že v prostoru bez vzduchu by živý organismus omdlel do deseti sekund. Zároveň by ztratil kontrolu nad vylučovacím systémem. 

Potvrdit to může letecký inženýr z NASA Jim LeBlanc, který v roce 1966 testoval skafandry ve vakuové komoře. „Stala se nějaká chyba. Najednou jsem cítil, jak se mi na jazyku tvoří bublinky. Pak jsem upadl do bezvědomí,” vypravoval po své záchraně.

Zdroj: Youtube

Smrt ale číhá i jinde. Vakuum totiž vytahuje vzduch z plic. V kombinaci s nepřetržitým varem tělesných tekutin to vyvolává nejen udušení, ale také umrznutí, neboť společně s plynem uniká i teplo.

Zdroj:

www.armadninoviny.cz, www.epochaplus.cz, www.livescience.com