O templářích bohužel platí, že s čím člověk zachází, tím také schází. Zdrojem slávy templářů byla nejen jejich zdatnost na bitevním poli, ale zejména jejich bohatství, jež nakonec předznamenalo i jejich pád. Pověstný poklad templářů ale dodnes láká hledače pokladů a mnoho další záhadology.
Na jeden z dokumentů v češtině se podívejte zde:
Přestože někteří odborníci tvrdí, že poklad byl ukořistěn francouzským králem a majetek templářů předán špitálníkům, mnozí stále věří, že je poklad někde ukryt. Hovoří se o místech jako Rosslynská kaple ve Skotsku, Oak Island v kanadském Novém Skotsku či ostrov Bornholm v Baltském moři. Poklad měl být na tato místa ukryt před králem Filipem Spravedlivým, jehož jméno je spojováno se zánikem celého řádu.
Stojí za svatým grálem tajemní templáři?
Co je součást templářského pokladu?
Hodnota templářského pokladu je obrovská, jelikož se nejedná jen o materiální hodnoty, ale i o cenné relikvie, jež mají význam pro celé lidstvo. Traduje se, že součástí pokladu templářů je například Šalamounův poklad, Archa úmluvy, svatý grál, ztracené Ježíšovo učení, dokonce i mumifikovaná Kristova hlava nebo slavné Turínské plátno. Legendy totiž templáře obviňovaly z „uctívání model“, jelikož obraz "vousatého muže". Vyskytla se domněnka, že šlo o Turínské plátno, které je dnes uloženo v královské kapli katedrály svatého Jana Křtitele v Turíně.
Secondo Pia: negativ fotografie Turínského plátna, 28. května 1898.
S podporou církve
Templáři byli skvělí finančníci, dokonce k tomu měli v rámci řádu vyčleněnou jednu celou odnož, tzv. hospodáře, kteří byli zodpovědní za správu světského majetku řádu. Druhou hodností byli kaplani, kteří se starali o duchovní potřeby řádu. Templáři se navíc těšili i podpoře církve, a kromě toho jim i bohatí Evropané poskytovali velké množství darů v podobě peněz, půdy a bojovníků. Nemuseli platit daně, ani církevní desátky, takže jim nic nestálo v cestě stát se jednou z nejbohatších institucí středověku.
Filip IV. zvaný Spravedlivý zavinil úpadek templářů
Za pádem templářů stál francouzský král Filip IV. zvaný Spravedlivý, který měl pravděpodobně u templářů velké dluhy kvůli válce s Angličany. Proto se rozhodl, že se jejich majetku zmocní, aby si pomohl zpět k tomu, co ztratil.
Oficiálně řád templářů zanikl na počátku 14. století. Tehdy byl popraven jejich poslední velmistr Jacques de Molay, který byl současně i majitelem velmi rozsáhlé pokladnice. V roce 1305 poslal papež Klement V. de Molayovi a velmistru špitálníků dopisy. Žádal je, aby přijeli do Francie a jednali o možném sloučení obou řádů. Jelikož de Molay se na setkání opozdil a přijel až počátkem roku 1307, velmistr měl dost času s papežem projednat i další záležitosti. Mimo jiné šlo i o obvinění ohledně nekalých praktik při templářském zasvěcovacím obřadu.
Upálení templářů
Skutečnost o templářském obřadu
Ačkoli se mnozí domnívali, že papež byl ve spolčení s francouzským králem, jiní tvrdili, že byl jen slabá povaha a zároveň Filipova loutka. Proto mělo templářské obvinění posoudit královské vyšetřování. A právě zde se Filip chopil příležitosti, jak se templářů zbavit. Dne 18. března 1314, téměř sedm let po prvním zatčení templářů v celé Francii, byl de Molay a tři další vysoce postavení rytíři upáleni v Paříži jako kacíři. Filip se díky tomu zbavil peněžních dluhů vůči templářům a zabavil i jejich pokladnici. Ale boží mlýny byly tentokrát spravedlivé a samotný Filip Spravedlivý ani ne rok po de Molayově popravě zemřel.
Zdroje:
treasuresinamerica.com, historycollection.com, www.ancient-origins.net
