Templáři žili dvakrát déle než běžný člověk ve středověku. Měli zvláštní stravu

V templářích se snoubila fyzická síla s duchovní.

V templářích se snoubila fyzická síla s duchovní.

Foto: Shutterstock.com

Templářští rytíři byli považováni za vojenskou elitu. Díky svému systému pravidel, vysoké vzdělanosti a perfektní morálce tvořili hořící pochodeň, jež prosvětlovala temný středověk. Není divu, že se kolem nich vytvořily tajemné legendy. Jedna z nich mluvila i o elixíru života.

Řád chudých rytířů Krista a Šalomounova chrámu neboli templářů byl založen roku 1120. Svůj největší rozmach však zažil až na počátku 13. století. Tehdy se stal výraznou ekonomickou, politickou i vojenskou silou, která nepodléhala prakticky nikomu a sloužila jen papeži. Moc a nepřeberné bohatství bylo trnem v oku mnoha světským panovníkům. Nejhlasitěji proti nim prostestoval francouzský král Filip IV. Sličný. Uskutečnil tak plán, jež řád zničil. Jeho členové byli obviněni z kacířství, neúcty k svátosti oltářní a sodomie. Ráno v pátek 13. října 1307 byla většina rytířů zatčena a majetek řádu zabaven.

Templáři skrývali neuvěřitelný poklad, jehož součástí jsou i relikvie. Ilustrační foto.

Poklad templářů. Proč kvůli němu upálili velmistra, co obsahuje a kde je nyní?

Závist se však nedotýkala jen peněz a vlivu, templářští rytíři měli obdivuhodnou kondici a i v pokročilém věku čišeli zdravím. V době, kdy průměrná délka života bohatého muže byla 31 let, už ve čtyřiceti trpěl dnou a byl považován za kmeta, museli šedesátníci, jako byl poslední velmistr řádu Jacques de Molay, Geoffrei de Charney, Thibaud Gaudin, Hugues de Payens a Armand de Périgord, vypadat jako z jiného světa. Jejich tajemství se však neukrývalo v elixíru života, ale ve vyvážené stravě a dostatečném pohybu na čerstvém vzduchu.

Templáři strava

Dnes bychom jejich jídelníček označili za tzv. mediteránský, jež je již několik let moderní medicínou považován za zdraví nejprospěšnější. Navrhl ho teolog, filosof, myslitel a mystik Bernard z Clairvaux v roce 1128 v rámci řeholních pravidel templářů. „Dieta byla přírodním zdrojem probiotik a měla pozitivní vliv na střevní mikroflóru. Poslední výzkumy ukazují, že právě ta je klíčová pro celkovou dobrou kondici jedince," říká Francesco Franceschi z římské polikliniky Gemelli.

Mediteránská strava je nejzdravější na světě.Mediteránská strava je nejzdravější na světě.Zdroj: Profimedia.cz

Spolu s kolegy se zaměřil na navrhované klauzule a zanalyzoval životní styl templářských rytířů. Ti konzumovali především dostatek zeleniny, ovoce, olivového oleje, sýra a ryb. V pondělí, úterý, středu a sobotu jedli zeleninu, luštěniny a obiloviny. Menu zahrnovalo i mléko, vejce a sýr. V pátek byl nařízen „půst", během něhož byly zapovězeny všechny živočiné produkty. V miskách se objevovaly sušené nebo solené ryby a náhražky masa vyrobené ze sójového mléka. V neděli a ve čtvrtek bylo naopak masa dostatek. Templáři si pochutnávali na drůbežím, hovězím, skopovém, telecím a kozím.

Středověká strava byla pestrá - když si ji člověk mohl dovolit.

Co se jedlo ve středověku: Nepozřeli bychom ani jídlo bohatých, natož chudiny

Součástí pozemků, jež řád vlastnil, byly také zahrady, o které se starali laičtí bratři. Pěstovaly se fíky, mandle, granátová jablka, olivy, obilí i víno. To se pilo každý den, avšak střídmě. Často se míchalo s dužinou aloe vera, rostlinou známou pro své antiseptické, antibakteriální a antifungicidní účinky. Do pitného režimu byla zařazena také čerstvě vymačkaná pomerančová šťáva.

Inspirace pro každý den

„Ve středověku často chudí trpěli podvýživou a bohatí naopak nemoceni, způsobené nadměrnou konzumací masa. Měli dnu, cukrovku a vysokou hladinou cholesterolu a triglyceridů. Strava templářů, jež byla pestrá a obsahovala dostatek vlákniny, se absolutně vymykala," vysvětluje Francesco Francheschi.

Zdroj: Youtube

Rytíři mimo jiné kladli důraz i na hygienu. Před a po jídle si myli ruce a někdy se i převlékali. Bratři, kteří pracovali venku, byli osvobozeni od přípravy nebo podávání jídla. Bojovní mniši také pravidelně trénovali a měli tak skvělou kondici. Nezapomínali však i na duchovno. V modlitbách nebo rozjímání trávili několik hodin denně.

Zdroj:

www.atlasobscura.com, www.humanages.com, www.novinky.cz