Zdroj: Shutterstock.com
Proč se tajemní středověcí templáři dožívali obrovského věku? Vědci našli důvod
Středověký řád templářů je opředen mnoha legendami, které dodnes inspirují spisovatele i filmové tvůrce. Prosluli odhodlaností v boji, tajnými rituály a duchovní silou, ale také zvláštním životním stylem. Právě ten jim zvýšil šanci na dlouhý život, jenž byl ve středověku dopřán málokomu.
Rytíři raného středověku měli do dvorných gentlemanů pozdějšího období velmi daleko. Převážně šlo o agresivní ozbrojence, kteří rabovali vesnice a znásilňovali místní ženy. Teprve s řádem templářů vešel do Evropy nový trend, který dnes nazýváme rytířskou etikou. Původním posláním templáře bylo na počátku 12. století chránit poutníky při jejich cestě do čerstvě dobytého Jeruzaléma. Zájemce o toto poslání přísahal na chudobu, cudnost a poslušnost a zavázal se bojovat proti bezvěrcům ve Svaté zemi. V historii to bylo poprvé, co se úloha mnicha provázala s povinností bojovníka.
(Zdroj: www.history.com)
Bratře, nejez tolik!
Rytíři templářského řádu díky tomu nebyli obávanou hordou nevychovanců, nýbrž přísně organizovanou skupinou duchovně založených mužů znalých křesťanských hodnot. Protože se hlásili k chudobě, dodržovali také střídmý životní styl, který postupem času získal přesná pravidla. Členové řádu se dokonce v jejich dodržování navzájem kontrolovali; ustálili si zvyk stolovat vždy ve dvou, aby měli jistotu, že nikdo nesní více jídla, než je dovoleno.
Není jisté, zda templáře ke střídmosti nutila křesťanská víra nebo obava z obezity, je ale možné, že v tom sehrálo roli obojí. Už ve středověku si lékaři všimli spojitosti mezi přejídáním a obézní postavou, a v rámci zachování zdraví doporučovali šlechticům menší porce a půsty. Zámožní muži z vyšších vrstev však na tyto rady mnoho nedbali a celé večery se cpali masem. Zeleninu považovali za stravu chudých a věřili, že způsobuje škodlivé nadýmání. Mnoho šlechticů, a dokonce i králů kvůli jednostranné masité stravě trpělo vysokým tlakem a cholesterolem, rozšířila se dna.
Zdroj: Shutterstock.com
Templářům se však tyto neduhy vyhýbaly, protože jim řád předepisoval prostou stravu založenou na luštěninách, obilných kaších, chlebu a rybách. Červené maso si mohli dopřát jen třikrát týdně. K tomu zakládali vlastní zahrady, kde pěstovali zeleninu a ovoce, včetně fíků, granátových jablek, mandlí a oliv. Jídlo zapíjeli vínem ředěným s vodou, přičemž měli na paměti, že opilost se v řádu nepřipouští. Na rozdíl od většiny svých současníků navíc vždy pečlivě umyli stůl, než na něj položili chléb. A před jídlem si myli ruce.
Templáři chudí, a přitom bohatí
Díky tomuto specifickému jídelníčku a hygienickým návykům byli templáři nejen fyzicky zdatnější než rytíři světští, ale také se dožívali mnohem vyššího věku. Mnozí v plné síle překročili sedmdesátku, což bylo ve své době mimořádné. Když pomineme vysokou úmrtnost rodiček, novorozenců a malých dětí, průměrný středověký člověk se odebral na věčnost krátce před oslavením 50. narozenin.
Nutno dodat, že ačkoli se rytíři Chrámu oficiálně zavázali k chudobě a coby jednotlivci nevlastnili žádný majetek, rozhodně neživořili o chlebu a vodě. Řád totiž brzy nabral takovou sílu a slávu, že se milodary od bohatých jen hrnuly, a instituce téměř pohádkově zbohatla. Její členové se bleskově naučili investovat i půjčovat na dluh, čímž se společný fond ještě více rozrostl. Díky tomu měli templáři konstantní přístup k sice prosté, avšak vyvážené a zdravé stravě, kterou potřebovali pro svou sílu a fyzickou aktivitu.
(Zdroj: www.atlasobscura.com)
