O řádu Templářů dodnes kolují různé legendy. Jedna z nich vypráví, že rytíři vlastnili tajemný elixír. Proto se dožívali tak vysokého věku. Spoluzakladatel řádu Hugues de Payens zemřel v šedesáti dvou letech, poslední velmistr Jacques de Molay byl popraven ve svých sedmašedesáti. V průměru žili Templáři o 40 let déle, než jejich současníci. „Na zoubek" středověkého vojensko-rytířského řádu se podíval lékařský tým v čele s Francescem Franceschim z římské polikliniky Gemelli.

Řeholní pravidla Templářů sepsal roku 1128 teolog, filosof, myslitel a mystik Bernard z Clairvaux. Nezapomněl ani na hygienické a stravovací předpisy. Bernard prosazoval málo masa, hodně zeleniny a ryb, sýra, olivového oleje a čerstvého ovoce. „Tuto dietu bychom dnes přirovnali ke středomořské stravě, jež je považována za nejzdravější. Byla přírodním zdrojem probiotik a měla pozitivní a ochranné účinky na střevní mikroflóru," píše Francesco Franceschi.

Templáři - stravovací návyky

Na stole rytířů se drůbeží, hovězí, skopové, telecí a kozí maso objevovalo pouze dvakrát týdně. Častěji konzumovali ryby a mořské plody, které jsou bohaté na omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Třikrát týdně jedli pouze zeleninu, luštěniny a obiloviny. O pátcích byly zapovězeny všechny živočišné výrobky, včetně mléka a vajec. Do pitného režimu zařadili pomerančovou šťávu. Do vína, jež pili velmi střídmě, si přidávali dužinu z aloe. Bojovní mniši také drželi půsty.

Pestrá strava tak byla mnohem zdravější, než ta, kterou jedl běžný středověký lid. Už tehdy se u majetných objevovala obezita, cukrovka, vysoká úroveň cholesterolu a triglyceridů. Příčinou byly pokrmy bohaté na tuky a kalorie. Chudí zase často trpěli podvýživou.

Život Templáře

Dalším klíčem ke zdraví byla hygiena. Na tu středověký lid často zapomínal. Rytíři si před každým jídlem myli ruce, ubrusy se pravidelně praly, refektář musel být vždy uklizený.

Jelikož byli Templáři bojovní mniši, chodili pravidelně na mše a modlitby. Jejich den začínal ve 4 hodiny ráno, kdy odříkali třináct otčenášů. Další modlitby následovaly v 6, v 8 a v 11:30 hodin. Následoval oběd, při kterém se četlo z Bible. Odpolední pobožnosti se konaly ve 14:30 a v 18:00. Druhé jídlo se podávalo v 18:15.

Zdroj: Youtube

Mezi modlitbami se rytíři zdokonalovali v boji, laičtí bratři se starali o pole a zahrady. Po ranní a večerní rozpravě s Bohem se také kontrolovali koně a výstroj. Kombinace pestré stravy, pravidelného tělesného cvičení s mečem a rozjímání vytvářelo ideální podmínky pro rozvoj duševní i fyzické kondice.

Zdroj:

www.novinky.cz, www.muni.cz, www.peengel.cz