Jak vypadal život v templářském řádu: Podivná pravidla a tresty dnes nepochopíme

Nataša Slánská | 19. 4. 2022

Řád templářů byl vysoce prestižním společenstvím a svým členům nehodlal tolerovat sebemenší přestupky. Některá pravidla, která rytíři museli úzkostlivě dodržovat, z dnešního pohledu působí komicky. Stejně jako tresty, jež následovaly za jejich porušení.

Do templářského řádu nemohl být přijat jen tak někdo. O členství mohl požádat pouze muž urozeného původu, svobodný, nezadlužený a fyzicky zdravý. Pokud se zjistilo, že v některém z těchto základních bodů lhal, byl okamžitě vyloučen. Samozřejmostí byl doživotní celibát - rytíři se plně zasvětili Bohu stejně jako mniši jiných duchovních řádů. Rozdíl byl jen v tom, že se cvičili v boji, aby mohli být nasazeni do válečných výprav vedených ve jménu Krista.

O vzniku templářského řádu pojednává krátké české video:

Zdroj: Youtube

Naprostá oddanost nutností

"V první řadě se obracíme ke všem, kdo tajně pohrdají vlastní vůlí a z čistého srdce touží sloužit králi jako rytíři, trvale nosíce ušlechtilou zbroj poslušnosti," napsal první velmistr řádu Bernard de Clairvaux.

Jak vidíme, od templářů se očekávalo, že se zřeknou vlastní vůle a budou bez výhrad následovat pokyny společenství. Veškeré pozemské žádosti a potřeby musely jít stranou. Začalo to už zevnějškem. Rytíři chodili ostříháni nakrátko a nesměli obléknout nic jiného než přidělený oděv. Kdo projevil marnivost a pro jednou se oblékl do něčeho luxusnějšího, za trest pak musel potupně nosit otrhané hadry.

Zlá pravidla rytířských turnajů: Kopí nebylo nejhorší, muži se udusili v brnění
Magazín

Zlá pravidla rytířských turnajů: Kopí nebylo nejhorší, muži se udusili v brnění

Pravidla zacházela do bizarních detailů. Rytíř si například nesměl upravit opasek, aniž požádal o svolení. Mohl si ale pohrávat s jeho přezkou - to zakázáno nebylo. Zvláštní důraz se kladl na stravovací zvyklosti. Jídlo se podávalo třikrát denně a panovalo při něm ticho, nikdo nesměl promluvit. Maso templáři konzumovali jen tři dny v týdnu, jinak jedli skromnou stravu založenou na obilninách a zelenině. Mimo přidělené porce se nejedlo nic - řád se děsil sebemenšího náznaku obžerství. Stůl musel být vždy potažen čistým ubrusem, o Velký pátek však bylo z nějakého záhadného důvodu zakázáno používat ubrousky.

Netradiční tresty

Za mírné přestupky proti řádu byly rytířům udělovány mírné tresty, často ponižujícího charakteru. Provinilec například musel po určitou dobu jíst jídlo ze země jako pes. Jindy mu zase bylo každý pátek odepřeno víno. Za vážnější prohřešky však mohlo následovat i bičování.

Přísnějším trestem byla ztráta statutu. Pokud byl rytíř usvědčen ze lži, fyzicky napadl bratra nebo se zapletl se ženou, musel odevzdat atributy rytířství, včetně zbraní a koně. Ztráta postavení nicméně bývala dočasná; potrestaný mohl být po nějaké době za poplatek opět přijat mezi elitu. Úplné vyloučení z řádu čekalo templáře, kteří utekli z boje nebo se dopustili sodomie, hereze či vraždy křesťana. Světské spravedlnosti však vydáváni nebyli, obvykle dostali možnost připojit se k jinému, méně významnému mnišskému řádu a činit pokání.

Zdroje: https://www.history.co.uk/, https://www.medievalists.net/, https://templarhistory.com/

Tagy Bernard z Clairvaux rytíř Řád templářů Velký pátek