Místem vzniku tohoto dodnes oblíbeného sportu je středověká Francie. Od druhé poloviny 13. století byla tato elegantní míčová hra provozována hlavně řeholníky, později se do ní zapojila většina královského dvora. Než měl tenis podobu takovou, jakou známe dnes, hrál se pouze rukama či s nasazenými rukavicemi. Pálky přišly až později. Krom toho se většinou hrálo uvnitř a bez formálních pravidel. Ta byla poprvé vydána až v roce 1599.

Smrtící sport

Jak je vůbec možné, že má tato na první pohled nevinná sportovní zábava na svědomí smrt několika členů nejvyšších kruhů?

Největším milovníkem této míčové hry byl francouzský král Ludvík X. Ten neměl lehký život, krátce po sobě mu umřel otec i manželka. Za svou vládu ukončil otroctví a snažil se uklidnit rozhádanou zemi. Říká se však, že jeho politické tahy byly plánované tak, aby primárně zajistily peníze pro kampaň proti regionu Flandry. Zemřel v roce 1316 po jedné z mnoha vášnivých her „jeu de paume“ (tehdejší název tenisu). Údajně byl žíznivý a napil se velkého množství studeného bílého vína. Onemocněl a zemřel na zápal plic o několik dní později. Bylo mu pouhých 26 let.(Zdroj: www.sbnation.com)

Podobný osud čekal Františka III., Vévodu z Bretaně. Ještě za života jej nechal jeho vlastní otec uvěznit. Byl k tomu přinucen habsburskými silami, které mu předložily návrh - buď půjde on, nebo jeho dva synové. František ve vězení trpěl, a to hlavně po zdravotní stránce a už nikdy se úplně nezotavil. I on se zanedlouho rozhodl si zahrát tenis. Během namáhavého utkání se opět napil studeného nápoje a krátce potom zemřel. V té době se spekulovalo, zda nemohl být spíše otráven.

Roku 1498 přišla další záhadná smrt nepřímo způsobená tenisem. Francouzský král Karel VIII. zemřel na následky zranění hlavy, které utrpěl při odchodu z tenisového utkání. Udeřil se do hlavy o rám dveří, načež si zřejmě způsobil krvácení do mozku. Zanedlouho upadl do kómatu a o pár hodin později zemřel.

Tenis nepřímo způsobil smrt také mimo Francii. V roce 1437 doplatil na tenisové míčky skotský král James I. Byl zavražděn v kláštere poté, co byly zablokovány odtokové kanály. Sám je tři dny nazpátek nechal zasíťovat kvůli připojení k venkovnímu tenisovému kurtu a následnému ztrácení míčků. Na co však nemyslel, byl fakt, že podzemní cesty mu měly původně sloužit jako úniková cesta. Zavražděn byl sirem Robertem Grahamem kvůli konfliktu ohledně práva na skotský trůn. Rozepře probíhaly mezi legitimními potomky dědečka Jamese I., Roberta II. a těmi z prvního manželství. Zanedlouho po smrti krále se konala poprava všech, kteří se na vraždě podíleli. (Zdroj: royalcentral.co.uk a familypedia.wikia.org)