www.allthatsinteresting.com, www.culturacolectiva.com, www.en.wikipedia.org
S touto teorií přišel v roce 1991 spisovatel Heribert Illig. Impulsem k jejímu vytvoření byl fakt, že z raného středověku, konkrétně z období mezi lety 614 až 911 našeho letopočtu, se dochovalo jen málo pramenů a artefaktů. Když se nad tím zamýšlel, přišel s jednoduchým vysvětlením. Těch 297 let neexistovalo.
Illig ve své Hypotéze fantomového času tvrdí, že hlavním z důvodů, proč tři mocnáři přišli s plánem přidat necelé tři stovky let a upravit historii, byla legitimizace Otova nároku na Svatou říši římskou. Vytvořili tak síť spolupracovníků, jejichž úkolem bylo padělat listiny i fyzické důkazy po celém tehdy známém světě.
Teorie fantomového času
Podle tohoto scénáře je tak celé karolinské období vymyšlené. Karel Veliký nebyl skutečným vládcem, ale jednoduše legendou typu krále Artuše. „Léta před rokem 614 a po roce 911 byla plná historicky významných událostí. Ty mezitím jsou nezvykle fádní,” říká spisovatel.
Poukazuje také na to, že středověcí historici příliš spoléhají na písemné prameny a datovací metody jako radiometrie a dendrochronologie jsou nepřesné. Mezi jeho další argumenty patří, že románská architektura v západní Evropě 10. století je příliš moderní.
Největší problém ale vidí v matematické nesrovnalosti mezi juliánským a gregoriánským kalendářem. Mají mezi sebou odchylku třináct dní. Z toho Illig vyvozuje, že za celou éru našeho letopočtu byla ztracena tři století.
Pravda, nebo lež?
Ačkoli se Teorie fantomového času zdá přitažená za vlasy a řada konvenčních historiků s ní nesouhlasí, našla si své příznivce. Například prezident Monument Germaniae Horst Fuhrmann tvrdil, že existují důkazy, že římskokatolická církev falšovala a upravovala mnoho dokumentů ze středověku nebo tvořila vlastní historii podobně, jako byla v roce 325 n. l. na nicejském koncilu kanonizována Bible.
Otázka, zda žijeme v roce 2023 nebo 1726 tak stále tzv. visí ve vzduchu. Odpovědět by na ni mohly pokročilé vědecké metody datování.
