Astronomové záhadnou oblast objevili náhodou. Vyvíjeli metodu využívající mikrovlny, pomocí nichž by změřili geotermální tepelné gradienty na Měsíci. Během zpracování dat z čínských lunárních orbiterů Chang'E 1 a 2, která porovnali s NASA Lunar Prospector a Lunar Reconnaissance Orbiters, si všimli, že na odvrácené straně oběžnice, mezi krátery Compton a Belkovich, se nachází rudě zářící flek.
„Byl asi o 10 stupňů Celsia teplejší než jeho okolí. Abych řekl pravdu, byli jsme z toho zmatení,” přiznává vedoucí výzkumník Matt Siegler z Planetary Science Institute. „Naštěstí, moje žena je geochemička, takže pod jejím vedením jsme mohli dát dohromady pravděpodobnou geologickou příčinu této anomálie.”
Teplá hmota na Měsíci
Odborníci se zaměřili na oblast o velikosti přibližně 50 kilometrů, jejíž součástí je zhroucený sopečný kráter o průměru 30 kilometrů. Tato mrtvá sopka naposledy vybuchla před 3,5 miliardami let. Magma ale pravděpodobně stále „sedí” pod povrchem a vydává radioaktivní záření.
„Jediný druh horniny, která může ukrývat dostatečné množství radioaktivních prvků, jako je uran a thorium, je žula,” říká Siegler. Ta se tvoří, když se pod vulkánem nevybuchlá láva ochladí. Z geologického hlediska ji je ale docela těžké vyrobit. Potřebuje kapalnou vodu a deskovou tektoniku, jež usnadňuje tavení a recyklaci materiálů v kůře planety.
„Tvorba žuly vyžaduje buď složitý proces vícestupňového přetavování čedičové horniny nebo frakční krystalizaci tekutého čediče,” vysvětluje astronom. To je důvod, proč se na jiných planetách nevyskytuje a proč se doposud předpokládalo, že se nemůže objevit ani na Měsíci.
Tajemná žula
Otázkou tedy je, odkud se hornina vzala. To vědci stále netuší. „Je však důkazem, že oběžnice je naší Zemi více podobná, než jsme si představovali,” říká Matt Siegler. Různí badatelé, kteří nebyli do studie publikované v prestižním časopisu Nature zapojeni, ale mají jasno.
Žula má pocházet z naší planety. Do struktury Měsíce se mohla uložit během svého formování poté, co se Země střetla s protoplanetou Theia před asi 4,5 miliardami let. Srážku popisuje hypotéza velkého impaktu. Předpokládá, že materiál z obou planet se po srážce vymrštil do vesmíru. Mračna hornin se na oběžné dráze Země na sebe nabalovala tak dlouho, než vznikl Měsíc.
Zdroje: www.giantfreakinrobot.com, www.cs.wikipedia.org, www.livescience.com, www.eurekalert.org
