Mít přehled o světě kolem nás má řadu výhod. Získané vědomosti nám nejen pomáhají lépe porozumět informacím, které k nám plynou, ale především se na ně podívat kritickým okem.
Snad každému se někdy prvního dubna stalo, že naletěl na aprílový vtípek. Právě znalosti o situacích a věcech kolem nás tomu mohou předcházet.
Orientace v široké škále témat z nás navíc dělá skvělé společníky, s nimiž se nikdo nenudí. To může posílit jak přátelské, tak profesní vztahy a pomoci budovat užitečnou síť kontaktů.
Jak známí, tak zaměstnavatelé totiž podvědomě více vyhledávají a oceňují ty, již mají široký rozhled a díky tomu dokáží přinášet inovativní nápady a řešení.
Všeobecný rozhled
Mít všeobecný rozhled neznamená, že se z vás musí stát „chodící encyklopedie” a učit se vše nazpaměť. Stačí, když o oblastech od historie a geografie přes vědu a technologii až po kulturu a aktuální události budete mít alespoň nějaké ponětí.
Jak na to? Nejlepší je řídit se radou Jana Amose Komenského a udělat si z učení zábavu. Dívejte se na televizní kvízy, zajímavé dokumenty, životopisné filmy, napínavá youtube videa, poslouchejte podcasty, rozhlasové relace a čtěte vědecky populární články.
Odborníci potvrdili, že pokud je s učením spojena zábava, fakta si mnohem lépe zapamatujeme. „Pozitivní emoce rozšiřují kapacitu naší pozornosti a pomáhají zlepšit přístup k paměťovým sítím a efektivněji myslet,” říká psycholog Aditya Shukla.
Zároveň je vhodné, abychom během „nasávání informací” zapojovali více smyslů. Mozek tak dostane impuls, že se děje něco významného. Při sledování filmu tak například zapněte také titulky a získané vědomosti pomocí diskuze dávejte do kontextu.
