Jak probíhaly ve středověku testy panenství?

Středověká svatba

Středověká svatba

Foto: Profimedia.CZ

Nevěstino panenství bylo pro ženicha zárukou, že dítě narozené v prvním roce manželství bude skutečně jeho. Roli zde hrála určitě i pýcha - kdo by si chtěl vzít ženu, se kterou se už potěšil někdo jiný? Význam panenství nadto přeceňovala také církev a lidová pověrčivost. Napadlo by vás třeba, že panna je schopna uklidnit rojící se včely, zkrotit divoké zvíře a udržet vodu v dlaních?

Nutnost dokázat okolí svou fyzickou neposkvrněnost bývalo pro dívky jistě traumatizující. Na druhé straně ale právě díky náboženství a pověrám nebyly zase tak často podrobovány ponižujícímu testu, při kterém jim zkušená žena nebo porodní bába měla nahmatat hymen prsty. Středověk vymyslel jiné metody, jak dívčino panenství ověřit.

Rochegrossovo vyobrazení římské vily v Galii vypleněné hordami Attilových Hunů.

Kruh šesti žen: Vědci nalezli středověký „chlípný“ hrob, nález jim vyrazil dech

Stydlivost a čistá moč

Podle jednoho dobového textu se panna dala zaručeně poznat podle jejího chování, které charakterizoval "stud, skromnost, strach, bezchybná chůze i řeč a stydlivé klopení očí před muži". To se dalo možná ještě nacvičit. Méně pod kontrolou měly počestné dívky "test moči". Ve středověku se totiž věřilo, že moč panny je čirá a třpytivá, zkrátka čistá jako panna sama.

Panna nevěsta měla cudně klopit zrak.Panna nevěsta měla cudně klopit zrak.Zdroj: Profimedia.CZ

Do romanticky laděné literatury vrcholného středověku se však motiv moči příliš nehodil, takže se zde dočteme o "kouzelném rohu", ze kterého se měla rytířova nevěsta napít vína. Pokud přitom víno rozlila, bylo to znamení, že už v minulosti patřila jinému muži.

Velmi rozšířená byla "zkouška sítem". Mělo se za to, že sítem v rukou panny voda neproteče. Je to samozřejmě nesmysl, nicméně středověké dívky uměly tento test obejít jednoduše tím, že jemné síto předem vymazaly tukem z ovčí vlny, který vodu spolehlivě zadržel. O popularitě této metody zjištění panenství svědčí mimo jiné portrét anglické královny Alžběty z roku 1579. Královna si na své panenské čistotě zakládala natolik, že se nechala vyobrazit se sítem v ruce. Zda ho něčím promazávala, není známo.

Královna Alžběta se sítem jako symbolem panenstvíKrálovna Alžběta se sítem jako symbolem panenstvíZdroj: Profimedia.CZ

Skvrny na prostěradle

První manželka jejího otce Kateřina Aragonská měla pragmatičtější náturu. Po svatební noci si schovala zkrvavené povlečení jako důkaz, že její předchozí manželství s královým bratrem nebylo konzumováno. Když pak Jindřich VIII. po letech žádal papeže, aby jejich svazek anuloval, povlečení triumfálně ukázala soudcům. Dokázala tak, že neplatné bylo naopak její první manželství, protože teprve Jindřich byl jejím prvním mužem.

Krev na prostěradle byla nejviditelnějším důkazem, že dívka vstoupila do manželství neposkvrněná, ačkoli z hlediska moderní medicíny nejde o důkaz stoprocentní - dnes už víme, že panenská blána se může narušit například i při sportovních aktivitách a u některých dívek zcela chybí. Středověké ženy navíc znaly triky, jak ženichy v tomto ohledu oklamat. Jeden návod radil den před svatbou přiložit na intimní partie pijavici. Na místě se vytvořil stroupek, který pak během intimního styku začal krvácet a manžel nic nepoznal…


Zdroje: www.historyundressed.com, www.medievalists.net