Superdělo zpočátku neslo pracovní název Dora, ale později bylo přejmenováno na Gustava, aby se zahraniční špioni domnívali, že Němci mají k dispozici hned dvě hrozivé zbraně tohoto typu. Vývoj šel ale velmi pomalu, a tak byl téměř zázrak, že se vůbec podařilo dokončit jednu z nich. Do dějin se zapsala jako Schwerer Gustav (Těžký Gustav).

Přívlastek rozhodně nebyl nadnesený, protože dělo o ráži 800 mm vážilo neskutečných 1350 tun a střílelo granáty o hmotnosti necelých 7 tun. Efekt byl úctyhodný. Těžký Gustav byl schopen prorazit pancíř o tloušťce 1,5 metru na vzdálenost 37 kilometrů.

Děsivý, ale těžkopádný

Impozantní zbraň ovšem měla své mouchy. Jak jsme již zmínili, na její výrobu se čekalo dlouho a Hitler ztratil trpělivost. Do Francie se vydal přes neutrální Benelux, na jehož hranicích bylo opevnění výrazně slabší.

Gustav se dočkal premiéry až v bitvě o Sevastopol, kde vypálil 47 granátů. Dokonce se mu podařilo zničit muniční sklad, který sovětská armáda schovávala před nepřáteli hluboko ve skále.

Dopravit Těžkého Gustava na místo však nebylo jednoduché. Cestovat mohl jen po železnici, a to ještě v rozmontovaném stavu. Jeho součástky zabraly 25 vagónů, které vlekla speciální lokomotiva. Ke smontování děla na vybraném místě pak bylo zapotřebí 2500 dělníků, z nichž pět set muselo dále asistovat při jeho obsluze.

Podívejte se na propagandistické video, které zachycuje výstřely z německých děl Gustav a Thor:

Zdroj: Youtube

Zbytečně vyhozené peníze

Náklady na provoz tedy nebyly zanedbatelné. A ačkoli Gustav způsobil Sovětům značné ztráty, válku Hitlerovi nevyhrál. Po zhruba stovce výstřelů se hlaveň natolik opotřebovala, že dělo muselo být znovu rozebráno a odvezeno zpět do závodů k opravě.

Později se ještě objevilo u Leningradu, ale kvůli technickým problémům si zde ani nevystřelilo. Nacisté ho poté chtěli nasadit proti Varšavskému povstání, neexistují však doklady, že by bylo k Varšavě vůbec převezeno.

Američané našli jeho trosky nedaleko Saské Kamenice, kde ho na konci války zřejmě zničili sami Němci, aby nepadlo do rukou spojenců.


Zdroje: http://samilitaryhistory.org/, https://en.wikipedia.org/