Vyznamenání za selekce, mučení a smrt

Therese Rosi Brandl se narodila 1. února 1902 v bavorském městě Staudach-Egerndach. Vyučila se číšnicí. V březnu 1940 absolvovala výcvik v koncentračním táboře Ravensbrück pod vedením SS-Oberaufseherin[1] Johannou Langefeld. V březnu 1942 její výcvik v Ravensbrücku skončil a Brandl byla přidělena jako dozorkyně do koncentračního tábora Osvětim (Auschwitz I). Svou kariéru začala v prádelně, kde dohlížela na práci vězeňkyň, ale brzy se vypracovala na tzv. Erstaufseherin (první stráž) a byla přímou podřízenou vrchních dozorkyň Margot Dreschel a nechvalně známou sadistkou Marii Mandel. Brandl za své „úspěchy“ obdržela v létě roku 1943 Válečnou záslužnou medaili (Die Kriegsverdienstmedaille).

Malé děti nechávala stát bosé v mrazivých dnech

Brandl se v Osvětimi účastnila výběru žen a děti určených ke zplynování. Vězně velmi krutě fyzicky týrala. Z očitého svědectví vyšlo po válce najevo, že si s prostředky fyzického i psychického mučení nebrala servítky. Malé děti nechala stát koncem listopadu naboso od rána až do odpoledne následujícího dne venku na seřadišti.

Konec nacistické „kariéry“

V listopadu 1944, když se blížila sovětská vojska, byla přidělena spolu s vrchní dozorkyní Marii Mandel do pobočného koncentračního tábora Mühldorf, kde její kariéra skončila. Z neznámých důvodů byla degradována na Aufseherin. V Mühldorfu se toho o jejím chování moc neví. Týden před příchodem spojeneckých vojsk 27. dubna 1945 z Mühldorfu uprchla.

Ve vězení prosila svou oběť za odpuštění

29. srpna 1945 byla v bavorských horách americkou armádou zatčena a v listopadu 1946 převezena do Polska a předána tamějším úřadům k výslechům. Ve vězení se setkala s jednou ze svých četných obětí. Antikomunistická aktivistka Stanisława Rachwałowa byla uvězněna ve vedlejší cele. Paradoxně spolu sdílely oběť a zločinec jednu koupelnu. Těsně před popravou Theresa Brandl požádala Rachwałovou o odpuštění.

Trest smrti

Na lavici obžalovaných v prvním Osvětimském procesu (soudní proces s bachaři a úředníky z nacistického pracovního táboru Osvětim, který se konal ve Frankfurtu nad Mohanem) seděla vedle své dlouholeté nadřízené Marie Mandel a dalšími dozorkyněmi Alice Orlowski, Luise Helene Elisabeth Danz a Hildegard Lächert. 22. prosince 1947 byla za své zločiny proti lidskosti odsouzena k trestu smrti oběšením. Trest byl vykonán v krakowském vězení Montelupich dne 28. ledna 1948 čtyři dny před jejími šestačtyřicátými narozeninami. Její tělo bylo předáno Jagellonské univerzitě studentům medicíny pro výuku anatomie.

Zdroj: Peoplepill a Rodzinaravensbruck



[1] Oberaufseherinnen byly přímo podřízené veliteli koncentračního tábora (něm. Lagerführer) a táborovým vedoucím (něm. Lagerkommandanten).