Pozastavení podzemní přepravy
Při stavbě hlavní linky metra v Soluni byly v roce 2012 objeveny na ploše přes 12,5 hektarů stavby hippodamského urbanismu ze 4. st. př. n. l. Stavba metra byla přirozeně omezena. První nálezy, které ukázaly na vzkvétající osídlení, nebyly jediné a archeologové nacházeli další zajímavé a významné památky. Metro mělo být zprovozněno v roce 2020, ale archeologické práce a odstranění artefaktů z místa staveniště skončily 31. července 2022. Nyní řečtí vládní představitelé slibují, že se první cestující svezou ve vlacích metra v prvních měsících roku 2023.
Pohled do minulosti
K jedinečným nálezům staveb ze 4. st. př. n. l. přibývaly postupně další. Patří mezi ně rozsáhlé římské pohřebiště z období 2.-4. st. n. l., které bylo vykopáno u stanice Fleming. Bylo využíváno od helénistického období až po antiku. Některé vykopávky odkryly i neznámé antické osídlení. Archeologický průzkum pěti tisíc hrobů přinesl významné poznatky o dlouhodobém využívání těchto míst, jak ukazují různé typy hrobů a pohřebních předmětů. Jsou zde jámové hroby, ale i nálezy hrncových pohřbů, tedy ukládání ostatků do hliněných nádob, i pohřby v rakvi. V hrobech byly nalezeny zdobené hliněné a skleněné vázy a nádoby, dále různé hliněné figurky, mince a zlaté a stříbrné šperky. Celkem bylo nalezeno na tři tisíce pohřebních památek.
Kromě předmětů tu jsou i náboženské stavby. Od prostých oltářů či klenbových oltářních staveb až po křesťanské chrámy. Dokonce i mučírny. U budovy Aristotelovy univerzity byla objevena hřbitovní bazilika s mozaikovou podlahou. Později, zejména pak od 6. století, zde byly pohřby spíše ojedinělé. Ještě z 5. století byl odkryt čtvercový chrám s přístavbou pro pohřební účely, sklady a dílny. Na pokraji pohřebiště byly za hradbami (dnes u náměstí Demokracie) objeveny cesty ke Zlaté bráně, sklady vína a oleje.
Městské stavby a období Byzantské říše
Archeologické vykopávky také odhalily půdorys města a budovy z různých období. Ze 4. století nelze nezmínit ulice dlážděné mramorem, které lemovaly sloupové arkády. Budovy měly mozaikové podlahy, zdobené zdi obložené mramorem či opus sedile, což je nástěnný mozaikový obraz z různých materiálů. Z pozdějšího období pocházejí náměstí, kašny, podloubí. V historickém centru Soluně archeologové odkryli byzantskou štěrkovou „třídu“ – cestu širokou 5,5 až 6,5 metrů, vedlejší ulice s podloubím a budovy. A také byzantské tržiště s obchody, šperkařskými, kovářskými, keramickými a sklářskými dílnami vybavené cihlovými pecemi a nářadím pro řemeslníky. V roce 2018 našli archeologové sochu Afrodity bez hlavy. Horní vrstvy půdy vydaly svědectví o výstavbě města dokonce až z 2. pol. 19 st. i pozůstatky budov po velkém požáru Soluně v roce 1917.
Metro nebo archeologické naleziště?
V souvislosti se stavbou metra bylo vykopáno na 300 000 významných kulturních památek. Archeologické práce stály 169 milionů eur. Významné a rozsáhlé naleziště slavné minulosti makedonské Soluně značně zkomplikovalo a zpozdilo výstavbu metra. Během vykopávek archeologové, odborníci, vědci i nevládní skupiny nesouhlasili s odstraněním památek z naleziště. Po třech odvoláních o jejich přemístění rozhodl soud v červenci 2021. Všechny artefakty posuzuje odborná komise ministerstva kultury a rozhoduje, kde a jak se vystaví. S největší pravděpodobností bude většina nálezů vystavena v halách stanic metra. V plánu je výstavba rozsáhlého muzea před knihovnou soluňské univerzity, kde bude součástí muzejních expozic i úsek sedmdesát sedm metrů dlouhé římské cesty.
Zdroje: www.thearchaeologist.org, theculturetrip.com, greekreporter.com/2022, greekreporter.com/2021
