Pevnostní město nakonec podlehlo a Hitler získal uprostřed války další strategický bod. Ač bitva o Sevastopol začala již na podzim roku 1941, Rudá armáda zde neustále posilovala obranu, takže německé útoky byly dlouhou dobu neúspěšné. Civilisté už ve městě nebyli. Ne že by s nimi Hitler měl soucit, ale své nejtěžší zbraně se jako eso v rukávu rozhodl vytáhnout až později.
Na dokument o těchto gigantech v češtině se podívejte zde:
Thor a Odin zasáhli smrtící silou
Tyto smrtonosné moždíře Hitler poprvé použil 7. června 1942. Začala jimi další bitva o Sevastopol, kde měla tato děla hrát hlavní roli. Děla Odin a Thor ukázala svou sílu.
Samohybná děla při bitvě o Sevastopol
Thor a Odin byly ve své době jedny z největších zbraní a jejich ničivé 2,5tunové, 615mm bomby zasáhly Sevastopol jako kladivo. Dokázaly rozbít i tu nejtlustší betonovou obranu.
Jednalo se o těžká děla, která jen v jediný den na Sevastopol vypálila celkem 54 granátů (o jiné zápisu hovoříme dále). Samozřejmě se nejednalo o jediné zbraně, ale tato dvě „esa“ byla ještě posílena devíti stovkami děl a 1400 útoky leteckých pum.
Město ale bylo skutečný „gorod geroj“. I přes neutichající záplavu střelby a výbuchů a přes téměř kompletní zničení se nacistům povedlo postoupit dopředu jen o 700 metrů. Nacistická armáda ten den ztratila 2000 mužů. Přístav se odmítal vzdát a dobytí Krymu se stalo noční můrou.
Samohybné dělo.
Moždíře Thor a Odin
Ohledně použitých moždířů není moc informací. Tato děla byla vyvinuta pro získání lepšího dostřelu. Byla opatřena novou hlavní s ráží 54 cm a délkou 6240 mm. Náboje vážily 1580 kg měřily na délku 280 cm. Mohly být vystřeleny až rychlostí 380 m/s s hnací náplní 57 kg a jejich dostřel byl 10 000 m. Němci v té době vyvinuli i další vysoce výbušný náboj, který nesl 460 kg trhaviny o celkové hmotnosti 1250 kg. (Zdroj: warfarehistorynetwork.com)
Bitva o Sevastopol byla jednou z klíčových bitev 2. světové války.
Prvním samohybným dělem nebo moždířem byl Karl-Gerät, poprvé vyzkoušený v listopadu 1940 a dostal jméno Adam. Další tři moždíře byly dodány do května 1941 a dostaly jména Eva, Thor a Odin. Tato čtyři vozidla byla odeslána do Ruska s 833. oddílem těžkého dělostřelectva dne 22. června 1941. Moždíře Thor a Odin byly tehdy umístěny poblíž Lembergu a Odin byl deaktivován kvůli rozbité trati. Thor vypálil čtyři náboje.
V červnu 1942 byli Thor a Odin umístěni před Sevastopolem a vypálili 197 ran. Dělo Odin bylo později vyřazeno z provozu kvůli prasknutí hlavně.
Sovětští vojáci Krymského frontu, duben - květen 1942.
Odin a Thor – proti Doře stále „miminka“
Zajímavé je, že smrtonosná děla Odin a Thor (a ještě existovala Gamma) byla i přes jejich ničivou sílu stále slabá. Existovala ještě děsivější zbraň - titánská Dora, známá rovněž jako Těžký Gustav. Ta byla původně navržena tak, aby zničila bájnou Maginotovu linii. I ta byla přepravena na Krym - k přepravě jejích součástí bylo zapotřebí 60 železničních vozů. Po sestavení byla Dora 141 stop dlouhá, 23 stop široká a 38 stop vysoká. Vážila 1 329 tun!
Dora, chráněná dvěma protiletadlovými prapory, trůnila 29 mil severovýchodně od Sevastopolu na dvojitých železničních kolejích. Její operace si vyžádala 1500 mužů, jednoho plukovníka a jednoho generálmajora. 107stopá, 800 mm hlaveň Dory vypálila pětitunové vysoce výbušné nebo sedmitunové pancéřové granáty na vzdálenost 29, respektive 24 mil. Během obléhání Sevastopole vypálila Dora 40 až 50 granátů, z nichž jeden prošel vodou a 100 stopami skály a rozdrtil tak sovětskou munici pod zálivem Severnaja.
Zničená věž baterie Maxim Gorkij.
Další postup Němců
K dalšímu významnějšímu kroku se německá armáda vzmohla až 17. června, jelikož do té doby se snažila překonat betonová opevnění města. Až v červnu se podařilo položit dělostřeleckou baterii Maxim Gorkij, základ obrany Sevastopolu. Tehdy Němci konečně město obsadili, ale krvavé boje trvaly až do konce června. Němci přepluli záliv 29. června 1942 a poslední ponorka s generálem Petrovem opustila strategický bod až 5. července.
Přístav po bitvě, červenec 1942.
Zdroje: www.nevingtonwarmuseum.com/karl-gerat, www.securitymagazin.cz, en.wikipedia.org
