Saturnův měsíc Titan je plný řek a jezer. Mohl by být druhou Zemí, míní vědci

Saturnův měsíc Titan

Saturnův měsíc Titan

Foto: Profimedia.cz

Titan je největší z dohromady 83 Saturnových měsíců. Od roku 1979, kdy byly pořízeny jeho první snímky, je v neustálém hledáčku vědců. Není divu. Ze všech planet Sluneční soustavy se Zemi nejvíce podobá.

Velkým průlomem byl rok 2019, kdy byla zveřejněna jeho geologická mapa. Radarová, infračervená a další data pořídila vesmírná sonda Cassiny, jež ho zkoumala třináct let. Zjistilo se, že planeta o průměru 5150 km je plná sloučenin na bázi uhlíku. Tento organický materiál je klíčový pro vznik života.

Titan má také silnou dusíkatou atmosféru a je jediným tělesem ve vesmíru, na jehož povrchu byla ověřena přítomnost stále kapalných struktur. Místo vody však z oblaků prší metan a etan. „Srážky probíhají všude. Rovníkové oblasti jsou ale sušší než póly," vysvětluje vědkyně Anezina Solomoni. Další zajímavostí je, že změny počasí, včetně sezónních dešťů, jsou téměř totožné s těmi, které probíhají na Zemi.

Saturnův měsíc Titan a život

Pozorování z radaru naznačují, že na povrchu měsíce jsou také kryovulkány, jež nechrlí lávu, ale vodu z podpovrchových zásob. Na polárních oblastech se však udržují jezera a moře plné tekutého metanu. V horách by měl zase převládat vodní led.

Duny na TitanuDuny na TitanuZdroj: Profimedia.cz

Nevýhodou Titanu je jeho teplota. Ta se pohybuje kolem -179,2 °C. Do atmosféry se tak uvolňuje jen omezené množství vodní páry. Na jeho povrch navíc dopadá pouze 1 % slunečního svitu proti tomu, které dopadá na naši planetu. Pozemské formy života by zde asi nepřežily. Odborníci však nevylučují, že zde nemůže existovat něco, co se na místní chemický mechanismus adaptovalo.

Digitální ilustrace zemské magnetosféry, která odráží sluneční vítr a záření ze Slunce.

Už týden se chová Slunce podivně. Vyvíjí nezvyklou aktivitu. Může ohrozit Zemi?

I na Zemi totiž přežívá bakterie, jež dokáže fungovat pouze na uhlovodíku zvaném acetylen a na vodě. Možná, že se tento organismus na Saturnově měsíci vyskytuje. „Náš předpoklad dokáže až mise Dragonfly. Ta má odstartovat v roce 2026. Organismy by se měly hledat hluboko v kůře nebo oceánu, kde jsou teploty o něco vyšší," říká astrobiolog Michael Malaska.

Životně důležitá drobná zrníčka

Na povrchu Titanu se nachází i duny složené ze zrníček organických sloučenin. Právě ty zaujaly z jednoduchého důvodu. Jsou tak drobné a křehké, že je záhadou, jak byly v nehostinných podmínkách vytvořeny. Tajemství se pokusili rozlousknout vědci ze Stanfordské univerzity. Vytvořili model, díky němuž demonstrovali, jak mohl členitý terén měsíce vzniknout.

Černá díra

Video: Hubbleův teleskop zachytil novou galaxii s podivným monstrem přímo uvnitř

Povrch planety Země je tvořen z křemičitanů a jiných minerálů. Postupem času se zvětrává a mění se na drobná zrnka, které se pomocí větru či vody ukládají do sedimentů. Po nějaké době a za daných fyzikálně-chemických podmínek se opět přemění na horniny.

Zdroj: Youtube

Na Titanu by se mohly odehrávat podobné procesy. Za podmínky, že by pevné organické sloučeniny byly tvořeny sedimenty uhličitanu vápenatého, tzv. ooidy. Ty se běžně nachází v mělkých oblastech tropických moří. Poté, co jsou pohřbeny pod další usazeninou, mohou být slepeny a tvořit sedimentární horninu oolit. „Slisování a současný proces eroze se v průběhu času vzájemně vyrovnávají a vytvářejí konstantní velikost zrna. Proto duny na Titanu vydrží, i když jsou tvořené z křehkého materiálu," vysvětluje geolog Mathieu Lapôtre.

Následně tým vědců vytvořil model povrchu Titanu, jež potvrdil, že měsíc má aktivní sedimentární cyklus, probíhající jako na Zemi. „Pokud pochopíme, jak do sebe různé kousky skládačky zapadají, můžeme tvar terénu použít k předpovědi klimatu nebo naopak poznat geologickou historii planety."

Zdroj:

www.national-geographic.cz, www.sever.rozhlas.cz, www.cs.wikipedia.org, www.vosveteit.sk, www.dailymail.co.uk