Zdroj: VLP
Saturnův měsíc Titan: Vědci předpokládají, že se na něm vyskytuje život
Saturnův měsíc Titan je zatím jediným známým tělesem, jehož povrch obsahuje dlouhodobě stabilní kapaliny. Stává se tak slibným kandidátem při hledání života mimo Zemi.
Americká vesmírná agentura NASA zkoumala v letech 2004 až 2017 prostřednictvím vesmírné sondy Cassini planetu Saturn a jeho měsíce. Díky radarovým, infračervených a dalším shromážděným datům vznikla první geologická mapa Saturnova měsíce Titanu. Ten je s průměrem 5150 km druhým největším (první místo patří měsíci Ganymed). Pro představu Titan je větší než planeta Merkur.
Zjistilo se, že přítomnost organického materiálu – sloučeniny na bázi uhlíku – hrají na Titanu hlavní roli. „A právě organické látky jsou velmi důležité pro případnou možnost života, o kterém si mnozí z vědců myslí, že by se mohl vyvinout v tekutém oceánu v ledové kůře Titanu,“ řekla planetární geoložka Rosaly Lopes z Laboratoře tryskového pohonu NASA v Kalifornii.
"Organický materiál může proniknout dolů do oceánu, což případně poskytne živiny pro život, který se tam posléze vyvine,“ dodala Lopes.
Zatímco na Zemi prší voda z mraků a zaplňuje řeky, jezera a oceány. Na Titanu mračna rozptylují uhlovodíky jako metan a etan – což jsou na Zemi plyny, ale tady se kvůli chladnému klimatu vyskytují v kapalné formě.
„Srážky se vyskytují všude na Titanu, přičemž rovníkové oblasti jsou sušší než póly,“ uvedla spoluautorka studie Anezina Solomonidou.
Ve středních zeměpisných šířkách a rovníkových oblastech Titanu dominují pláně (pokrývající 65 % povrchu) a duny (pokrývající 17 % povrchu) tvořené zmrazenými kousky metanu a dalších uhlovodíků.
Titan je jediný objekt sluneční soustavy (kromě Země), který se může pochlubit stabilními tekutinami na povrchu. Přičemž v polárních oblastech převládají jezera a moře plné metanu. Kopcovité a horské oblasti, o nichž se předpokládá, že představují odkryté části kůry vodního ledu, představují 14 % povrchu.
Vědec Michael Malaska si všiml, že na Zemi existuje bakterie, která dokáže přežít jen na uhlovodíku zvaném acetylen a na vodě. Následně ho napadlo: „Mohlo by něco podobného existovat na Titanu, kdesi hluboko v kůře nebo oceánu, kde jsou teploty o něco vyšší?“
Mapa byla vytvořena sedm let předtím, než NASA bude připravena zahájit misi Dragonfly (česky Vážka). Jejím cílem je vyslat na Titan kosmickou sondu – konkrétně dron s osmi rotory, který bude prozkoumávat různá místa a podmínky pro život. Vážka opustí naši planetu v roce 2026 a na Titan dolétne v roce 2034.
"Tento krok je nejen vědecky důležitý, ale jde také o skvělý nápad - dron létající kolem Titanu," řekla Lopes. "Bude to opravdu vzrušující."
