Na Saturnově měsíci našli vědci podmínky podobné Zemi. Předpokládají zde i život

Pohled z Titanu na Saturnův prstenec

Pohled z Titanu na Saturnův prstenec

Foto: Shutterstock.com

Hustá atmosféra, oceány, jezera a zimní bouře, to vše má Saturnův měsíc Titan společného se Zemí. V rámci naší sluneční soustavy jde o zcela ojedinělý jev. A čím více ho vědci zkoumají, tím více jsou jím fascinováni. Mohl by zde existovat život?

Několik rozdílů mezi Titanem a Zemí přecijen najdeme a rozhodně nejsou zanedbatelné. V první řadě jde o různou vzdálenost od Slunce. Na povrch Titanu dopadá jediné procento slunečního záření, které je dopřáno Zemi, a průměrná teplota se tu pohybuje okolo −179 °C. Přítomná jezera a oceány tedy nemůže tvořit voda. Jsou naplněna etanem a metanem, což jsou látky, které na Zemi známe v plynném skupenství, teploty hluboko podem mrazu je však na Titanu udržují v kapalné formě.

Zajímavější je atmosféra, jejímž základem je podobně jako v naší atmosféře dusík. Titan je dosud jediným známým měsícem, který je chráněn hustou atmosférou před kosmickým zářením. I z tohoto důvodu o něm někteří vědci začali uvažovat jako o alternativním bydlišti pozemšťanů pro budoucí časy, až si vlastní planetu zcela zničíme.

Krajina Titanu připomíná pozemskou.Krajina Titanu připomíná pozemskou.Zdroj: Shutterstock.com

Ukrutná zima a žádné světlo

Pokud by se překonala bariéra v podobě chybějícího kyslíku a extrémně nízkých teplot, zkušenost by to byla jedinečná. Díky slabé gravitaci by lidé na Titanu spíše poletovali než chodili. Život by zde však byl poněkud pochmurný - za nejjasnějšího dne by si obyvatelé užili jen tolik světla, jako jim poskytne pozemský soumrak.

Spíše než na futuristické scénáře se proto astronomové zaměřují na možnost využití kapalných uhlovodíků jako zdrojů energie. Zabývají se také otázkou, zda prostředí Titanu umožňuje vznik jednoduchých forem života.

Cruithne zasazený mezi Zemi a Měsíc

Překvapivý vědecký objev: Země má ještě jeden "divoký" měsíc.

Švédský chemik Martin Rahm provedl pokus, při kterém se přesvědčil, že žádný mikrob v podobě, jak ho známe ze Země, by v mrazivém prostředí kapalných uhlovodíků neobstál. "I ty nejotužilejší jednobuněčné organismy drží pohromadě membrána složená z tukových molekul zvaných lipidy, které potřebují interakci s molekulami vody," vysvětlil Rahm s tím, že kapalný metan a etan vodu v tomto ohledu nahradit nemohou. Pokud tedy na Titanu nějaký život existuje, bude fungovat na zcela odlišném principu.

TitanTitanZdroj: Shutterstock.com

Když chybí tuky, pomůže plast

Rahm poukázal na práci americké akademičky Paulette Clancy, jež před pár lety rozvinula teorii, že funkci lipidů by u mikrobů na největším Saturnově měsíci mohl zastávat akrylonitril. Zatímco na Zemi jde o jedovatou chemikálii používanou k výrobě některých plastů, v drsných podmínkách kapalných uhlovodíků by mohla naopak podpořit život. Její existence navíc byla na Titanu prokázána.

Ve vesmíru je helia spousty.

Dochází helium. Musíme pro něj do vesmíru

"Buňky života na Titanu by byly založeny na molekulách akrylonitrilu a měly by díky nim určitý tvar. Astrobiologie zřídkakdy dojde k takovým konkrétním závěrům, které se dají otestovat počítačovou simulací," uvedl nadšeně Martin Rahm. Do spekulací, zda by se na podobném principu mohly vyvinout i organismy složitější, se však zatím pouštět nechce.

Zdroje: www.popsci.com, solarsystem.nasa.gov, www.forbes.com

Akční letáky