Příčinou smrti většiny pasažérů Titaniku bylo vadné použití záchranných vest

9. září 2020 četba na 3 minuty
Potápějící se Titanic (pozdější kresba očitého svědka Willyho Stöwera)

Potápějící se Titanic (pozdější kresba očitého svědka Willyho Stöwera)

Foto: Wikimedia Commons - Volné dílo

Kdo by neznal slavné potopení nezničitelné lodi. Událost, která 15.dubna 1912 otřásla celým světem. Noviny se plnily informacemi, televize přerušovaly své pravidelné pořady a lidé nemohli uvěřit tomu, že ta nepotopitelná masivní loď opravdu klesla ke dnu. Proč vlastně ve studených vodách Atlantského oceánu zemřelo 1514 lidí?

Nejvíce překvapivým důvodem úmrtí byly záchranné vesty. Opravdu, pomůcka, která by měla primárně sloužit k záchraně života, spíše způsobovala smrt? Aby vás vesta mohla zachránit, musíte vědět, z jaké maximální výšky můžete skákat a také, jak si vestu na sebe správně navléct. To v panice, která na Titanicu při nárazu do ledové kry vládla, nebylo možné. Na zdlouhavé vysvětlování bohužel nebyl čas. V knize Titanic: Nikdo nechtěl uvěřit, popisuje spisovatel Václav Králíček, jak mohou být záchranné vesty nebezpečné: „Pokud člověk s navlečenou vestou skáče do vody i z poměrně malé výšky, musí sklonit hlavu ke zkříženým rukám na prsou a držet se v této pozici i po dopadu.“ Autor vysvětluje, že se prudký vodní proud, který je způsoben nárazem do vody, nesmí dostat mezi tělo a vestu. Pokud se tak stane, člověk si může poranit nebo dokonce rovnou zlomit žebra či krční páteř. V nejhorších případech může po dopadu do vody dojít rovnou ke zlomení vazu. Na Titanicu byli lidé příliš zbrklí a skákali z paluby do mrazivé vody z příliš velké výšky. Kdo by se jim ale v této situaci mohl divit. Chybou bylo, že správné instrukce nedostali už při nástupu na loď.

Další příčinou smrti velkého množství lidí byla velmi nízká teplota vody v oceánu. Ačkoliv jako oficiální důvod úmrtí pasažérů bylo uvedeno utonutí, nebylo tomu úplně tak. Teplota vody se pohybovala kolem nuly. Většina obětí tak dříve umrzla, než se utopila. Málokdo ve vodě přežil déle, než 15 min. Pětina lidí dokonce zemřela kvůli šoku z ledové vody, a to už po dvou minutách. Výjimkou byl šéfkuchař Titanicu, Charles Joughin, který v ledové vodě vydržel celé dvě hodiny, než připlula pasažérům na pomoc loď Carpathia. Tvrdil, že to bylo kvůli množství whisky, která mu kolovala v žilách.  Přežít ve studené vodě jste mohli jedině tak, že jste se snažili co nejvíce minimalizovat své tepelné ztráty. Ideální byla v této situaci pokrývka hlavy. Velmi pomohlo také to, když se ve vodě prudce nemáchalo rukama a nohama. V těchto případech skutečně platí, že nejlepší je zachovat klid.

Jednou ze záhad, která s potopením Titaniku souvisí, je zmizení vysokého počtu mrtvých těl pasažérů.  Ve vlnách Atlantiku se po několika dnech od tragédie našlo celkem 500 těl. Více než polovina z nich byla pohřbena zpátky do moře ještě téhož dne.  Zbytek mrtvých se podle odhadů rozplynul v oceánu a posloužil jako potrava mořským živočichům. U několika obětí byla zjištěna další příčina smrti, a to sebevražda. Řada lidí měla totiž u sebe revolver či jinou zbraň. Kolují zvěsti, že sebevraždu spáchal i sám kapitán lodi, Edward John Smith. Ten zemřel symbolicky spolu se svou lodí. Ať už vinou kulky, nebo pravděpodobněji tím, že se těsně před potopením zamknul do kormidelny a po proražení oken vodou utonul. Přesně tak, jak to známe z kultovního snímku. Příběh nepotopitelného Titanicu a osudy jeho pasažérů stále fascinují veřejnost, a to již 108 let.   

Akční letáky