Obří členovec terorizoval prehistorická moře. Zabijáka chránil krunýř a drápy
Vypadal jako obří mandle se závojovými ploutvemi. Titanokorys gainesi žil ve střední části kambria, tedy asi před 500 miliony let. Prohledával dna moří a s největší pravděpodobností se živil červy.
Titanokorys patří do rodiny hurdiidních radiodontů. Se svými 50 centimetry byl ve srovnání se zvířaty té doby, z nichž většina z nich sotva dosahovala velikosti malíčku, doslova největším a nejrozmanitějším paleozoickým predátorem.
Jeho fosilie byli nalezeny v národním parku Kootenay v kanadských Skalistých horách. Tvora popsali paleontologové Jean-Bernard Caron a Joseph Moysiuk z kanadského Královského muzea v Ontariu. „Velikost zvířete je naprosto ohromující. Jeho přítomnost musela zamíchat celým ekosystémem mořského dna v kambrii," uvedl nadšeně doktor Caron.
Titanokorys gainesi
Obrovský podvodní členovec se rozšířil po kambrijské explozi před 540 miliony lety. V té době vzrostlo množství kyslíku v atmosféře. Ten umožnil, že kolagen začal více vázat buňky k sobě. Mnohobuněční živočichové tak začali růst, vyvinula se tvrdší kostra a schránky.
Titanokorys měl velkou hlavu, jež zabírala dvě třetiny délky jeho těla, složené oči, jaké známe u hmyzu a dlouhá ústa lemovaná ostrými zuby. Byl vybaven klepety s drápy a třídílným krunýřem. Ten mohl mít různé tvary. Zploštělá forma však napovídá, že tento druh byl přizpůsoben k životu v blízkosti mořského dna. Na těle měl řadu ploutví, díky nimž se pohyboval.
„Obrovský hřbetní krunýř mohl sloužit jako pluh. Tvor se naklonil a rozoral mořské dno. Poté ho prohrabal klepety. Drápy byly jako hrábě. Cokoli zachytili, to Titanokorysovi přivedli k ústům," vysvětluje Jean-Bernard Caron.
Cambroraster falcatus
Vědci stále netuší, proč obrovský krunýř zakrýval celou plochu těla členovců. Před čím je měl chránit, když právě oni byli největšími predátory? V Mramorovém kaňonu se totiž našla další řada zkamenělin. Jedním z objevů byl Cambroraster falcatus. Tvora pojmenovali podle lodi Millenium Falcon z Hvězdných válek.
Zdroj: