Zkameněliny posledních neptačích dinosaurů jsou objevovány v souvrství Hell Creek. I když zde byly první nálezy zaznamenány daleko dříve, tedy asi 50. letech 19. století, nebyly ještě správně rozeznány.

Pachycephalosaura objevil slavný hledač zkamenělin Barnum Brown. Ten pojmenoval celkem 14 dinosaurů. Druhové identifikace se ujal až Charles W. Gilmore v roce 1931.

Dnes se domníváme, že pachycefalosaurus byl pravděpodobně střední výšky, měřil „jen“ asi 5 až 7 metrů na délku, i když existují odhady, které mu ještě metr přidávají. Vážil zhruba 370 až 450 kilogramů, možné je ale i více. Jeho přední končetiny byly velmi krátké, zatímco zadní naopak dlouhé. Měl také těžký ocas, který byl pravděpodobně držen zkostnatělými šlachami.

Na jeho pravděpodobnou podobu se podívejte v následujícím dokumentu:

Zdroj: Youtube

Boj o samice

Jak tlustohlavý ještěr neboli pachycefalosaurus vypadal, není do detailů známo, jelikož nemáme k dispozici tolik fosilních nálezů. Zatím byly objeveny jen části jeho lebky, z nichž bylo patné, že byla velmi silná a vytvářela ptakoještěrovi na hlavě jakousi až 25 centimetrů vysokou nedobytnou helmu.

Dříve považovali vědci za pravděpodobné, že svou lebku používal proti dalším jedincům svého druhu v soubojích o samice a postavení ve stádě. Rovněž si mysleli, že mu posloužila jako obrana proti dravým dinosaurům. Tyto hypotézy byly ale později vyvráceny. Postavení obratlů by zřejmě při nárazu takovou zátěž totiž neuneslo. Pachycephalosaurus měl kolem kopule věnec z výčnělků, takových malých rohů, které ale nebyly vždy dobře vyvinuty. To ukazuje na možnost, že se jednalo o mládě nebo samici.

Všežravec?

Pachycephalosaurus se živil zejména ovocem a semeny, i když nedávný výzkum zubů naznačuje, že by mohl být spíše všežravec než striktní býložravec. Když se pachycephalosaurus pásl, možná se opíral o přední nohy. Nebyla však nalezena kompletní kostra, tak můžeme jen spekulovat, stejně jako o tom, že měl velmi dobrý čich, kterého využíval při hledání potravy i k odhalování nepřátel. Stádní život pachycephalosaurů a jejich chování je zřejmě podobné buvolům.

Velká mozkovna? Kdeže!

Zprvu se vědci domnívali, že pachycefalosaurova helma mohla ve skutečnosti znamenat jakýsi kryt pro dutou mozkovnu, který by právě v případě tlustohlavého ještěra svědčila o jeho nezměrné inteligenci. Později se ale ukázalo, že tomu bylo právě naopak. Mozek pachycefalosaura byl totiž neskutečně malý.

Vzhled

Lebka tohoto ptakoještěra byla krátká a měla velké, kulaté oční důlky, které směřovaly dopředu, což naznačuje, že zvíře mělo dobrý zrak a bylo schopné binokulárního vidění. Pachycephalosaurus měl malou tlamu, která končila špičatým zobákem. Zuby byly drobné, s korunkami ve tvaru listů. Hlavu podpíral krk ve tvaru „S“ nebo „U“. Mladší jedinci Pachycephalosaura měli pravděpodobně plošší lebky, s většími rohy vyčnívajícími ze zadní části lebky. Jak zvíře rostlo, rohy se zmenšovaly a zakulacovaly.

Zajímavosti

Zatím paleontologové rozlišili 13 různých druhů pachycephalosauridů. Zbývajících 12 však bylo mnohem menších než právě pachycephalosaurus. Jejich zkameněliny byly nalezeny v Severní Americe, Anglii, východní Asii a na Madagaskaru.

Ukázalo se také, že zřejmě všichni pachycefalosauridi měli na prvních zhruba deseti ocasních obratlích přídatná „žebra“. I proto museli mít zadní část těla za pánví širší než ostatní dvounozí dinosauři. Možná se jednalo o přizpůsobení umožňující samicím rodit velká a dobře vyvinutá mláďata.

Zdroje:

www.jurassicworld.cz, en.wikipedia.org, cs.wikipedia.org