Rodinná tradice

Zakladatel obuvnického impéria se narodil 3. dubna 1876 ve východomoravském Zlíně do rodiny chudého ševce. Tradice ševcovského řemesla rodiny Baťů sahá až do 17. století. Bylo tedy pravděpodobné, že se Tomáš vydá ve stejných šlépějích jako jeho otec, děda, praděda…K řemeslu byl veden svým otcem již od šesti let, stejně tak, jako jeho jedenáct sourozenců.

Za vzděláním do Vídně

Ve dvanácti letech ovládal skoro vše, co by mu k obuvnickému řemeslu vystačilo. Boty uměl nejen vyrábět, ale také prodávat. Ve 14 letech odešel mladý Tomáš proti vůli otce do Prostějova, aby se ve firmě Fäber, která vyráběla ševcovské stroje, přiučil, kterak si usnadnit ševcovskou práci. O rok později zamířil do Vídně, kde získal v obuvnické profesi další zkušenosti. Neznalost tamějšího trhu mu v touze po podnikání podkopla nohy.

Návrat do domoviny

Po návratu ze zahraničí začal pracovat u svého otce jako obchodní cestující. V roce 1894 založil společně se sestrou Annou a bratrem Antonínem ml. obuvnickou živnost ve Zlíně. Živnost byla ohlášená na nejstaršího Antonína, jelikož Tomáš ještě nebyl plnoletý. Od počátku podnikání sázel na moderní způsoby výroby, zavedl fixní pracovní dobu, za kterou dostávali dělníci týdenní mzdu, což bylo na tu dobu novátorské. Firma se bohužel za necelý rok ocitla v krachu.

Úspěch s baťovkami

Z krachu firmu vyvedl Tomáš s novým typem plátěné obuvi, tzv. baťovkami, kterými vše začalo. Klíčový produkt – lehkou šněrovací obuv z hrubého plátna uvedl na trh v roce 1897. Tři roky na to založil Baťa svou vlastní obuvnickou firmu. Bavlněná tkanina tvořila převážnou část obuvi, špička i podešev byly z kůže. Patní část vyráběl z vláken, které byly lehčí než kůže. Díky těmto materiálům byly baťovky o polovinu lehčí než běžné boty své doby.

Baťovská cena

Díky mechanizaci byl schopen, na rozdíl od malých výrobců, vyrobit kompletní botu za jediný den. Dalším úspěchem byla cena, efektivní technologie a zlevnění výroby mohl Baťa nabízet první boty za čtvrtinu běžné ceny.

První tovární budova

V roce 1900 postavil svou první moderní továrnu, kterou vybavil nejmodernějšími obuvnickými stroji. O čtyři roky později odjel za zkušenostmi do Ameriky a po téměř půlročním návratu zavedl dvousměnný provoz továrny, přivezl nové plány výstavby továrních budov a také americký „management“.

Fenomén Baťa

Baťa se brzy stal evropským obuvnickým fenoménem. Vlastnil dvě moderní tovární budovy, zaměstnával 300 zaměstnanců a denní produkce obuvi dosáhla počtu 3 000 párů bot. Rok 1911 strávil opět v Americe, kde pracoval jako obyčejný dělník v automobilové továrně Henryho Forda. Po návratu po vzoru Forda zavedl ve Zlíně pásovou výrobu obuvi. Ale v porovnání s konkurencí udržuje ceny při zemi.

„Náš zákazník, náš pán“

Ani krize na konci 1. světové války neznamenala pro obuvnickou firmu bankrot. Byť se jeho závody ocitly ve velké ztrátě, Baťa to nikdy nevzdal a do dvou let po válce jeho firma opět expandovala. Roku 1920 vyčlenil z oddělení prodeje samostatnou reklamní divizi a díky mimořádnému marketingu rozšířil značku Baťa do celého světa. Reklamní plakáty, loga, katalogy, výprodeje, baťovské ceny končící devítkou, slevy a firemní slogan „Náš zákazník, náš pán“. Kombinace všech těchto marketingových nástrojů vystřelilo firmu mezi nejúspěšnější světové firmy.

Smrt v troskách letadla

Dne 12. července 1932 přemlouvá Tomáš Baťa svého pilota Jindřicha Broučka k riskantnímu letu. Pilot Baťu od letu do švýcarského Möhlinu odrazoval, start letadla byl kvůli nepřízni počasí o hodinu odložen. Baťa však za každou cenu chtěl osobně být u otevření pobočky své firmy ve Švýcarsku přítomen. Svého pilota ke startu nakonec přemluvil. Osobní letadlo Junkers F13 odstartovalo v 05:52 z firemního letiště v Otrokovicích. Záhy po startu se letadlo zřítilo z výšky třiceti metrů poblíž továrny na Bahňáku.

Život podnikatelské legendy vyhasl 12. července 1932 v Otrokovicích. Vedení obuvnického impéria se ujal jeho nevlastní bratr J. A. Baťa. Krátce před vypuknutím 2. světové války jeho vedoucí pozici zaujímá Tomáš John Baťa junior, syn zesnulého Tomáše Bati.