Chomutovský rodák vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a postgraduální studium absolvoval v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Zde se setkal s profesorem Antonínem Holým, jedním z nejvýznamnějších českých vědců 20. století, který stál za objevem antivirotik používaných dnes celosvětově při léčbě HIV/AIDS, oparů či žloutenky. Cihlář pracoval v jeho oddělení zabývajícím se právě výzkumem antivirotik.
Na postdoktorandskou stáž odešel do USA, do firmy Gilead Sciences. Právě tato původně malá společnost se proslavila vývojem antivirotik na základě látek Antonína Holého, jehož patenty odkoupila. Jejich nejznámější léky Viread, vzniklý právě na základě Holého patentu a používaný při léčbě HIV/AIDS či žloutenky, nebo Tamiflu, lék na chřipku, jsou používány po celém světě. Nyní se k těmto celosvětově známým preparátům přidal i remdesivir.
Kořeny tohoto léku sahají až do doby před deseti lety, kdy byl jeho předchůdce zamýšlen jako lék na žloutenku typu C. Při dalším zkoumání se látka začala jevit jako účinná proti virům Ebola a Marburg. V tom ohledu byla vyhodnocena jako slibná a dále testována. Po dobu pěti let tento výzkum vedl právě Tomáš Cihlář.
Další zkoušky prokázaly, že remdesivir je účinný proti širokému spektru virů, včetně koronavirů, jako je SARS a MERS, které jsou podobné koronaviru způsobujícímu nemoc covid-19. Experimentální lék se proto začal od počátku tohoto roku podávat pacientům s těžkým průběhem nemoci. V březnu byl poprvé použit i v České republice, u pražského taxikáře Roberta Markoviče, který byl v kritickém stavu, napojený na mimotělní oběh. Lékaři dělali maximum, aby ho zachránili, a použili i právě zmiňovaný remdesivir. Pacient se uzdravil, nicméně lékaři sami si nebyli jisti, jestli zafungoval remdesivir, či jiná opatření, případně kombinace všech opatření dohromady.
K remdesiviru, co se týče účinnosti na covid-19, se postupem času mění i postoj Světové zdravotnické organizace. V lednu jej označila za nejslibnější přípravek v boji proti těžkým průběhům nemoci, ovšem na základě dalších studií se v říjnu přiklonila k názoru, že remdesivir není pro pacienty významně účinný. Tomu ovšem odporuje právě Gilead Sciences, která disponuje studiemi prokazujícími prospěšnost léku.
K témuž tvrzení se přiklánějí i lékaři, kteří mají s remdesivirem z praxe pozitivní zkušenost. Vedoucí lékař kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Balík se pro ČTK vyjádřil, že „při dodržení specifických indikačních podmínek lék funguje“. Je dokonce přesvědčený, „že mnoho pacientů ochránil před přechodem na intenzivní péči“, s tím, že v současnosti lék pomáhá především hospitalizovaným s lehčím průběhem, aby se jejich stav nezhoršil. Remdesivir chválí i primář anesteziologického a resuscitačního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Vladimír Šrámek: „Je méně nemocných, kteří dospějí do stavu, kdy jim selhává více orgánů najednou – ledviny a podobně. To teď vidíme méně než na jaře. Myslím, že v tom hraje velkou roli remdesivir,“ řekl v rozhovoru pro Respekt. Každopádně v současnosti jiný účinnější lék není, a proto i česká vláda nakoupila deset tisíc dávek a od příštího roku by měl být hrazen pojišťovnami.
A co na to Tomáš Cihlář? Jak řekl v rozhovoru pro Stories@Gilead, firma rozhodně neusíná na vavřínech, ale připravuje se na budoucí potenciální ohniska dalších virových infekcí. Zvláště koronaviry jsou v tomto směru velmi záludné, neboť jejich „zásobárnou“ jsou zvířata a jako respirační infekce se mohou snadno přenášet. I u samotného remdesiviru se nyní tým Gilead Sciences soustřeďuje na jeho další výzkum, například zda může být pacientům podáván i jinak než intravenózně v nemocnici, zkoumá se třeba možnost využití pomocí inhalace. Antivirový výzkum pod vedením Tomáše Cihláře prostě nezná hranic a jeho tým se neustále snaží vyvíjet nové preparáty a inovovat ty již existující tak, aby z toho měli pacienti maximální prospěch.