Ze Spojených států převzal Masaryk jedinou gastronomickou zvyklost: ovesnou kaši k snídani. Jinak zůstal věrný pokrmům, které mu v dětství vařila moravská maminka. Jeho nejoblíbenějším chodem byly švestkové knedlíky z bramborového těsta, osmahnuté v troubě na strouhance, přelité máslem a posypané mákem.

Prezident si je však zdaleka nedopřával každý den. Hrozil se přejídání a jedl pouze třikrát denně, protože věřil, že si zažívací ústrojí potřebuje mezi jednotlivými jídly odpočinout. Bál se obezity, která se mu ošklivila. Přestože nebyl úplný vegetarián, maso se na jeho stole objevovalo v omezené míře. Masaryk upřednostňoval ryby z českých řek a nevadily mu ani pokrmy zcela zeleninové.

Kuchaři se mu nejvíce zavděčili haluškami a škubánky, jak je připravovala jeho maminka. Miloval i bramboračku nebo topinky s česnekem. Alkoholu se vyhýbal; v mládí občas popíjel víno, ale v pokročilém věku mu už stačily jen čaje, ovocné šťávy a milovaná káva.
(Zdroj: www.historickykaleidoskop.cz, leden 2010)

Kultura stolování byla pro prezidenta stejně důležitá jako střídmá strava. K jídlu rád přizval hosty a překvapil je jídelními lístky natištěnými na ozdobném papíru s obrázkem lánského zámku. Oběd se většinou konal v zámecké jídelně, ale když bylo v létě pěkné počasí, jedlo se i v parku nebo u rybníka.
(Zdroj: regiony.rozhlas.cz, březen 2015)

Zatímco obědy bývaly o několika chodech, v případě večeře se Masaryk uskromnil a často pojedl jen kus buchty, doplněné o sklenici mléka. Zřejmě i díky střídmému životnímu stylu byl schopen zastávat prezidentský úřad až do svých 85 let, kdy ho vážné zdravotní problémy donutily k abdikaci.