Možná by byla zapomenuta jako jedna z mnoha konfliktů během Anglo-španělské války, kdyby v roce 1782 nevznikl obraz, na kterém je jedna zvláštnost. Malba ilustrující boj na moři ukazuje výbuch lodě, z níž k nebi stoupá mrak podobný hřibu.
Právě tento tvar je úzce spojován s explozemi jaderných bomb. Je pravděpodobné, že již v 18. století armády používaly zbraně hromadného ničení? Co vlastně neznámý umělec na svém díle zachytil?
Atomový hřib a obrazy historie
Vyobrazení atomového hřibu není ojedinělé. Další zajímavá malba byla vytvořena v roce 1798 a ukazuje oblohu nad německým městem Gotha. „Je vidět, když je jasné a dusné počasí," píše Gerhard Ulrich Anton Vieth, autor knihy Physikalischer Kinderfreund, kde se obrázek vyskytuje. „Zvlášť jsem si všiml čirých par, které během několika okamžiků vytvořily kolem úzké nožičky dokonalý prstenec. Tahal se směrem nahoru až splynul s kloboukem. O několik minut později se pod ním ukázal černý dešťový mrak."
Mrak nebo atomový hřib
Německý učitel a osvícenec v jedné osobě poznamenává, že podobná oblaka již za svého života spatřil. První pokusný jaderný výbuch ale proběhl o 174 let později v americké poušti White Sands. Co autoři uměleckých děl viděli?
Není mrak jako mrak
Typický tvar mraku, jenž vznikne po výbuchu nukleární zbraně, není neobvyklý. Stačí, aby se v místě exploze vytvořilo ohromné množství tepla. Tato horká vzduchová koule se chová jako horkovzdušný balón a stoupá vzhůru. Několik sekund silně září. Jak se vzduchová maxibublina cestou nahoru ochlazuje, rozpíná se do stran a plyny začnou rotovat. Tak vznikne klobouk.
„Nožička je důsledkem komínového efektu, kdy studený a hustý vzduch tlačí na horký," vysvětluje jaderný fyzik Vojtěch Ullmann. „Zabarvení mraku závisí na množství zkondenzované vody. Postupně však díky prachu a nečistotám tmavne."
Houbový oblak tedy může vzniknout při jakékoli explozi, při níž je nahromaděno dostatečné množství tepla. Dosáhnout této podmínky by při výbuchu válečné lodě se zásobami střelného prachu, útočící na Gibraltar, neměl být problém.
Jak ale vznikl mrak, jež popisuje Gerhard Vieth? To vědci netuší. Pravděpodobně se jednalo o meteorologicky jev Cumulonimbus incus, který také v roce 2020 překvapil obyvatele Kyjeva.
Zdroj:
www.astronuklfyzika.cz, www.iflscience.com, www.en.wikipedia.org, www.digitale-sammlungen.de
