Byla Tomyris skutečná? Nebo se jedná jen o další legendární postavu, jejíž sláva byla ještě více posílena historkou o tom, že zabila slavného perského krále? Každopádně Tomyrisin hrob nebyl nikdy nalezen. Neexistují ani žádné rozumné archeologické nálezy, které by s ní souvisely. Známe ji tedy nejlépe z písemných příběhů antických spisovatelů. Z nich se zdá, že její sláva má být nesmrtelná.
Podívejte se na triller k filmu o Tomyrisině bezmezné slávě:
Tomyris podle představ Castagna, 15. století.
Matka se synem v čele království i armády
Samotné jméno Tomyris, stejně jako jméno jejího syna Spargapise, mají kořeny v Persii, i když se více používala helénská podoba obou jmen. Matka se synem statečně bojovali bok po boku - Spargapises stál v čele vojska své matky, aby hájili čest a jméno Tomyrisina království. To se rozkládalo v oblasti na východ od Kaspického moře, v částech dnešního Turkmenistánu, Afghánistánu, západního Uzbekistánu a jižního Kazachstánu. O samotných kulturních kořenech Tomyrisina království je jen málo informací, ale možná bylo království Massagetů původním královstvím Alanů, migrujících Indoíránců, kteří migrovali na západ a stali se dominantní silou v mnoha částech Asie a přitom výrazně ovlivňovali i Evropu.
Mattia Preti, Tomyris přijímá hlavu Kýra, 1670-72.
Massegati nebo Hunové?
Jméno Tomyris se zapsalo do dějin díky její roli při obraně před útokem Kýra Velikého z Achamenindovy říše. Ač o Kýrově smrti existuje opět několik verzí, ta s Tomyris je jednou z nejvíce tradovaných. Příběh o Tomyris se objevuje také v knihách Strabóna, Polyaena, Cassiodora a Jordanese, zatímco nejstarší spis o ní pochází od samotného Hérodota.
"Svým oděvem a způsobem života se Massagetové podobají Skythům. Bojují na koních i pěšky, ani jeden způsob jim není cizí: používají luky a kopí, ale jejich oblíbenou zbraní je bojová sekera. Všechny jejich zbraně jsou buď ze zlata, nebo z mosazi. Na hroty kopí, hroty šípů a bojové sekery používají mosaz, na pokrývky hlavy, opasky a opasky zlato. Stejně tak i výstroj jejich koní: dávají jim mosazné náprsenky, ale na otěže, udidla a lícnice používají zlato. Nepoužívají ani železo, ani stříbro, protože je ve své zemi nemají, ale mosazi a zlata mají nadbytek," píše Prokopius z Cesareje (500-560 n. l.) ve svých Dějinách válek. Ten však označuje Massagety za Huny a toto jméno bylo daleko známější.
Královna Tomyris a Kýrova hlava, autor Mattia Preti.
Kýrova smrt
Mezi Massegety a Peršany to vřelo, takže nejdůležitější bitva, při níž byl Kýros zabit, byla logickým vyústěním sporů. Při prvních útocích na Massagety vítězil Kýros. Bylo to dáno i psychikou, jelikož Peršané nepovažovali malé království v srdci Střední Asie za nebezpečného nepřítele. Podpořeno ještě více skutečností, že v čele království stála žena!
Spojení matky a jejího syna bojujících bok po boku nebylo pro protřelou armádu žádným nebezpečím. Peršané vyhráli první bitvu díky velmi chytré pasti – opustili tábor bohatě zásobený vínem a na to nalákali Massagety. Ti, nezvyklí pít víno, se okamžitě opili, takže byli pro Peršany velmi snadnou kořistí. Mezi zajatými vojáky byl i Tomyrisin syn, který požádal Kýra o povolení spáchat sebevraždu.
To Tomyris natolik zasáhlo, že – posílena bolestí nad ztrátou syna- byla ochotna udělat cokoli. Vyzvala Kýra k bitvě.Ten její první výzvu ignoroval a až druhou přijal, jistý si vlastním vítězstvím. Jenže Tomyris nenechala nic náhodě a na bitvu se skvěle připravila. Pomstila smrt svého syna a nad Peršany zvítězila. Kýros po 29 letech v čele Persie při bitvě padl.
Slavný válečník, který vyhrával v čele slavného vojska bitvu za bitvou, tak skončil svůj život rukou ženy.
Zdroje:
en.wikipedia.org/wiki/Tomyris, www.history101.com, www.ancient-origins.net
