Zdroj: shutterstock.com
Ničivá tornáda v Čechách: Nejsilnější rozbořilo část hradeb Vyšehradu
Tornáda v našich končinách najdeme v mnohem menším rozsahu, než známe třeba z Ameriky. Pokud bychom přece jen nějaké zaznamenali, můžeme se o zkušenost podělit skrze kontaktní formulář. Tradice zaznamenávání tornád sahá přitom až do roku 1119, kdy byl pořízen úplně první záznam ničivého přírodního jevu. Místo formuláře je tornádo popsané v Kosmově kronice české.
Byl krásný letní den, když náhle nebe potemnělo. Na obzoru se začal vytvářet obrovský děsivý vír, který ničil vše, co se mu postavilo do cesty. Podařilo se zachovat přesný záznam z Kosmovy kroniky, jež temný přírodní úkaz popisuje:
„Dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základů starou a tedy velmi pevnou zeď, a tak- což jest ještě podivnější zjev. Kdežto, obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše, co jí stálo v cestě.“ (Zdroj: www.aldebaran.cz)
Zdroj: profimedia.cz
Není divu, že je tento nezvyklý jev popsán jako přicházející „satan v podobě víru.“ Pražané se ho obávali tím víc, že se utvořilo nad místem pro ně skoro posvátným - Vyšehradem.
Překvapivě i nás nejsou tornáda až takovou vzácností; přes rok se podaří zaznamenat hned pět až deset tornádových jevů. Celkově v Evropě je pak možné vidět 400 až 700 tornád ročně. U nás většinou nejde o celostní tornádo, jak ho známe z katastrofických filmů, nýbrž o tzv. trombu. Jedná se o vzdušný „chobot“, který se však nespojí se zemí. Životnost těchto úkazů může trvat i jen několik vteřin a urazí většinou jen pár kilometrů. Má vlastnost pouze něco „vcucnout“ a rozptýlit po okolí, nikoliv přímo zabíjet a činit miliardové škody, jak tomu bývá v Americe.
Nejsilnější tornáda, která dosahují na tzv. Fudžitově stupnici úrovně F4 a F5, se u nás ještě neukázala. Intenzita tornád vyskytujících se u nás se pohybuje kolem stupně F3. Čím silnější tornádo, tím vzácnější, vysvětluje vedoucí družicového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu Martin Setvák. (Zdroj: www.ct24.ceskatelevize.cz)
Zdroj: profimedia.cz
Roku 1586 se díky rotujícímu víru stala úsměvná příhoda. Vytvořil se totiž přímo nad rybníky v Orlíku, nasál z nich vodu a následnou tříšť společně s rybami rozptýlit do okolí. Obyvatelé tedy mohli opravdu tvrdit, že „z nebe prší ryby“.
Nejsilnější tornádo se u nás vyskytlo pravděpodobně v květnu roku 1910. Urazilo téměř 200 kilometrů.
Před 20 lety pak přišel silný vír, který dokonce nadzvedl jedoucí auto Škoda 105 tři metry vysoko. Jedno z nejsilnějších tornád pak potkalo naše území roku 2004, kdy v Litoveli napáchalo škodu 100 milionů korun. (Zdroj: www.idnes.cz)
