S manželi Slánskými si osud těžce zahrál. Josefa pocházela z chudé rodiny, jejíž situaci poznamenala ještě více hospodářská krize. Nebylo ji umožněno ani dostudovat. Zcela propadla kráse komunistických idejí, které ji však později připravily o lásku. Na proces s Rudolfem Slánským se podívejte zde:
Spojovala je láska ke Komunistické straně
Josefa se s Rudolfem seznámila poměrně mladá, a kromě společného zalíbení sdíleli i stejné ideály. Seznámili se v Komunistické straně, když ji bylo teprve 16 let. Slánský zde vystupoval po boku Klementa Gottwalda, který jej ale později zradil a Slánský byl v roce 1952 popraven za spiknutí a zradu komunistických ideálů v předem připraveném procesu.
Noviny „Rudé právo“ z listopadu 1948 – „Nové úkoly naší strany“
Útěk do Mosky
Slánský měl židovský původ, proto se na začátku války rozhodl s celou rodinou odjet do bezpečí do Moskvy. V té době uprchl před nacistickou perzekucí pouze s Josefou a nejstarším synem Rudolfem. Společně tam přečkali nacistický útok a v roce 1943 se jim narodila druhá dcera, která dostala ruské jméno Naděžda.
Holčička se narodila předčasně a oba manželé si ji láskyplně vypiplali. Když však byly Nadě tři měsíce, přišli o ni za velmi podivných okolností. Dcerku údajně z kočárku unesla neznámá žena a ani pachatelka ani dítě se už nikdy nenašli. Nakonec měli ještě jednu dceru, Martu.
Podivný únos miminka
Právě Marta pro Českou televizi později podrobněji uvedla, jak k rodinné tragédii došlo. „Maminka měla půlhodinovou relaci v rozhlase. U kočárku v parku zůstal tehdy osmiletý bratr Rudolf. Žena, která Naďu unesla, znala jméno mámy, věděla, kde pracuje, a přesvědčovala Rudu, že ji maminka pro Naďu poslala... Ruda jí nevěřil, ona však dítě vytrhla a utekla. Nikdy se nezjistilo, kdo a proč Naďu unesl.“ Rodina se z tragédie nikdy nevzpamatovala a objevilo se i mnoho konspirací, z nichž některé byly politického charakteru. „Mohl to být akt KGB, aby na tátu měli nějakou páku, jak ho vydírat,“ domnívala se dcera. Případ sice vyšetřovala tamní policie, ale holčička se už nenašla. Rodiče i bratra pak ztráta Nadi pronásledovala po zbytek života.
Slánský na fotografii z roku 1948.
Proces jako vykoupení?
Osud obou manželů to poznamenalo stále živým stigmatem, z něhož zkonstruovaný proces a následná poprava vlastně Rudolf Slánského vysvobodily. Osud tehdejšího druhého nejmocnějšího muže ve státě byl jedním ze symbolů politických čistek a monstrprocesů 50. let. Jméno unesené dcerky bylo proti Slánskému použito i při výslechu, když jej chtěli přinutit k doznání.
Nenávratně ztracená…
Josefa však trpěla nočními můrami až do smrti, komunismu se ale nevzdala. Trpěla úzkostným strachem o svou nejmladší dceru, která si nesměla hrát s dětmi. „Ještě, když jsem byla na Moravě, tak jsem si mohla hrát s dětma venku, ale tady v Praze už máma řekla, že má strach, aby mě taky neunesli, a já jsem pak mohla maximálně sedět na balkónku té garsonky, to bylo v prvním patře, a dívat se, jak si děti dole hrajou, a už jsem mezi ně nesměla,“ říká Marta.
Později po osudech své sestry pátral i mladý Rudolf, pozdější disident a signatář Charty 77. V letech 1993–1996 totiž působil v roli českého velvyslance v Rusku, takže měl přístup k mnoha materiálům. I on byl ale neúspěšný.
Zdroje:
epochaplus.cz, cs.wikipedia.org, cs.wikipedia.org, www.securitymagazin.cz
