Smutný osud Viery Husákové: Špatné rozhodnutí strany stálo ženu prezidenta život

12. listopad 2020 četba na 3 minuty
Gustáv Husák

Gustáv Husák

Foto: čtk

Československý prezident Gustáv Husák svou druhou ženu velmi miloval a její nečekanou smrtí byl zdrcen. Její tragický, a hlavně zbytečný skon Husáka změnil k nepoznání. Celý národ byl v šoku a mnozí poprvé zjistili, že byl prezident vlastně ženatý. Viera Husáková byla totiž nenápadnou, ale příkladnou první ženou.  

Viera Čáslavská se narodila roku 1923 do dobře zajištěné rodiny žijící v Bratislavě. Díky dobrému rodinnému zázemí mohla vystudovat právnickou fakultu. U právničiny však dlouho nezůstala, vrhla se na dráhu novinářky. Angažovala se zejména v redakci komunistických novin Pravda. Mezitím se poprvé vdala za právníka Jozefa Millera, taktéž přesvědčeného komunistu, a hlavně stranického funkcionáře. Měli spolu dvě děti, dceru Alexandru a syna Vladimíra. V 50. letech 20. století si na Millera došlápli komunisté a Viera začala pracovat v méně nápadné redakci časopisu Slovenka. Tehdy byla popsána jako intelektuálka, která si ráda užívala dobrou kávu v kavárnách a společnost lidí s levicovými názory.

Hrob Viery Husákové, druhé manželky československého prezidentaZdroj: wikimedia commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Viera_Husáková_grave.JPG#/media

Manželství Jozefa a Viery se rozpadlo poté, co poznala Gustáva Husáka. Poprvé se s ním setkala na oslavách Slovenského národního povstání, kam přišla s manželem. I Husák byl v té době ženatý, ale jeho manželství se kvůli nevěře jeho první ženy rozpadlo. V té době Viera vstoupila do strany a začala psát propagandistické články. Když se roku 1975 Husák stál prezidentem, byli spolu už deset let. Ke svatbě je dohnala komunistická strana, dokonce údajně Brežněv, podle něhož prezident nemohl vystupovat bez první dámy. Po svatbě se manželé nevídali často: Viera pobývala v Bratislavě a za manželem létala jen o víkendech. Veřejné vystupování neměla příliš v oblibě, a tak zůstala pro všechny spíše záhadou. Dále pracovala jako redaktorka a překladatelka, odmítala ochranku a žila vcelku obyčejný život. Přesto však byla díky znalosti cizích jazyků, diplomatickým schopnostem, a hlavně víře v komunistické myšlenky příkladnou první dámou. Také na ní údajně prezident velmi lpěl. Sám byl také spíše introvertní a s mnoha lidmi se v soukromí nestýkal. Věru mrzelo, že ji její manžel emoce příliš nedával najevo.

První dámě se nakonec stal osudným den 20. října 1977. Při svém pobytu v lázních Bardejov uklouzla na schodech a upadla. Při pádu si zranila ramenní kost. I když by na místě mohla být kvalitně ošetřena, komunističtí předáci trvali na její dopravě do bratislavské nemocnice. I když nesouhlasila ani ona, ani její manžel, nakonec svolila a nasedla s lékařem do vrtulníku. Bohužel v ten den bylo v Bratislavě velmi nepříznivé počasí. První přistání se nezdařilo a když se pilot pokusil akci zopakovat, stroj havaroval. Všichni tři byli na místě mrtví. Vieře bylo v den její smrti 54 let.

Smutnou novinu sdělil prezidentu Husákovi tehdejší předseda vlády Lubomír Štrougal. Reagoval jen vzlyknutím a odešel, ale po manželčině smrti se z něj stal apatický člověk bez iluzí a chuti k životu. Podle jeho blízkých už nikdy nebyl takový, jako dřív.

Akční letáky