Vybudovat nejdelší železniční trať světa bylo za vlády cara Alexandra III. výplodem Sergeje Witteho, tehdejšího vedoucího oboru železnic. Základní kámen (či kolej) byl položen v roce 1891 a stavět se začalo na obou krajích Ruska. S výstavbou železnice se zároveň budovala i města, jež měla magistrála protínat. Ačkoliv mnoho měst po letech úplně zaniklo, z některých, například Novosibirska, se stala velkoměsta.

Kvůli logistickým problémům se výstavba značně prodloužila. Witteho představa zprovoznit železnici co nejdřív nebyla reálná, i tak ale první pravidelná linka z Petrohradu do Vladivostoku vyjela už v roce 1903. Aby se práce urychlila, stavělo se celkem sedm úseků najednou a pracovalo na nich 62 tisíc dělníků, z nichž valná většina byli vězni. Podmínky při stabě byli nelidské, mnoho vězňů zemřelo zimou a podvýživotu. Napojení obou konců železnice proběhlo o dva roky později v roce 1905 a celá práce na Transsib byla v roce 1916 završena zprovozněním mostu přes řeku Amur u Chabarovska.

Rychlost prvních vlaků nebyla kdovíjak závratná. Když byste se dnes vypravili z jednoho kraje na druhý, trvala by vám cesta týden. Při zahájení provozu jste se ale z Moskvy do Vladivostoku dostali až za čtyři týdny. Na tak únavně dlouhou cestu si tehdejší vedení železnic připravilo pro své bohaté pasažéry v první třídě tu nejluxusnější péči. Cestující mohli užívat plně zařízené tělocvičny, koupat se v mramorových koupelnách, a zkrátit dlouhé chvíle u knížky v knihovně, to vše s plným břichem toho nejlepšího jídla. Chudší cestující měli, jak jinak, smůlu.

S tehdejší dobou se dnešní první třída nedá srovnávat. Mramorové koupelny i tělocvičny zmizely, nejbohatší klientela si ale i tak může dopřát naprostého pohodlí soukromého kupé a kaviár k obědu a večeři. Chudší cestující třetí třídy nemají ke svému kupé ani dveře.

Pokud se chcete vydat na dobrodružnou cestu napříč Ruskem, určitě doporučujeme vybrat jeden ze zimních měsíců - zasněžené krajině se totiž nic nevyrovná. Níže uvedeme několik měst, která stojí za to s Transsibem navštívit:

  • Moskva (nástupní stanice)
  • Perm
  • Jekatěrinburg
  • Omsk
  • Novosibirsk
  • Krasnojarsk
  • Irkutsk
  • Ulan-Ude
  • Čita
  • Chabarovsk
  • Vladivostok (konečná stanice)