Trapné soutěže krásy
Ačkoliv se soutěže krásy konají po celém světě již dlouhé desítky let, některé z nich představují poměrně bizarní záležitost.
Příkladem je například soutěž Donut Queen. Každoročně se koná v americkém státě Pensylvánie. Ženy oblečené v honosných večerních róbách zde ale uvidíte jen těžko. Každá soutěžící se totiž musí převléknout za koblihu.
Ani to ale nestačí. Pokud chce soutěžící skutečně vyhrát, musí se kromě kostýmu prokázat také znalostmi o tomto přeslazeném a cukrem posypaném kousku smaženého těsta. V případě, že vyhraje, ozdobí její hlavu korunka vyrobená z krabic od koblih.
Další bizární událostí, mající dlouhou tradici, je například Miss Idaho Potato. Koná se ve městě Burley ve státě Idaho. Vyhrát může pouze ta žena, která má ucelený přehled o bramborách. Odměnou jí bude diadém vyrobený z této suroviny.
"Bramborová" miss má ve státě Idaho tradici již několik desetiletí. Přesněji řečeno se zde koná od roku 1935.
Nejhorší Miss
Jednoznačně nejhorší soutěží krásy je Miss Klobása. Koná v texaském New Braunfelsu a vyžaduje nejen kostým v podobě klobásy, ale také patřičné znalosti o této uzenině.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Podobnou soutěž má také americký stát Illinois, kde se každoročně koná Miss párek v rohlíku. Soutěžící mají také kostýmy a mohou zvítězit hned v několika kategoriích. Mimo jiné například "nejlepší houska" či "nejkreativnější omáčka".
Mnozí lidé se domnívají, že právě tyto bizarní odnoše klasické soutěže krásy, které započaly své působení v minulém století, nemají s oslavou ženského půvabu nic společného. Panuje názor, že ženy ponižují a jsou trapné.
Přesto mají tyto soutěže hlubokou tradici a lidé je milují. Jsou již mnoho let nepostradatelnou součástí naší kultury.
Některé z nich fungují desítky let a šance na jejich proměnu takřka neexistuje. Lidé je chtějí takové, jaké jsou.
Nárok, aby se do těchto soutěží hlásily ženy krásné a schopné promenády v plavkách, se rozšířila až po roce 1946. Tehdy obliba bikin v ženském pokolení zaznamenala prudký nárůst.
Zdroje: www.pbs.org, historydaily.org, www.fodors.com
