Když v roce 1914 vypukla dlouhá a hrůzná válka, do které se postupně zapojily i země mimo evropský kontinent, mělo se za to, že jde o válku poslední a rozhodující. Očekávalo se, že po podepsání mezinárodních dohod nastane na světě věčný mír, protože nikdo ze současníků nebude chtít přivodit svým synům stejná traumata, jaká prožívali oni sami v zákopech, ohroženi kulkami a smrtícími plyny. Tzv. "veliká válka" opravdu přinesla hrůzy, jaké svět nepamatoval. Jenže poslední nebyla.

Byla to paradoxně politika appeasementu, která umožnila Hitlerovi získat první kořisti zcela bez boje. Když pak nacisté vtrhli do Polska, podpořeni smlouvou se Stalinem, Evropa si uvědomila, jak je světový mír vratký. Už od roku 1941 se v médiích spekulovalo, jak asi bude vypadat válka třetí. Jasnější obrysy tyto představy získaly po svržení atomových bomb na japonská města Nagasaki a Hirošimu.

Sedm dní k řece Rýn

Jaderná hrozba měla lidstvo děsit další půl století. Stačilo, aby Sověti nebo Američané "zmáčkli tlačítko", a katastrofická třetí válka odstartovala. Obě strany vyvíjely složité vojenské strategie, jak reagovat v případě útoku.

V roce 1979 například země Varšavské smlouvy vypracovaly plán nazvaný Sedm dní k řece Rýn. Ten předpokládal, že západní mocnosti nejprve zaútočí na polská města na řece Visle a usmrtí přes 2 miliony civilistů. Sovětské střely by odpověděly útokem na Západní Německo, Belgii, Nizozemí a Dánsko. Vojska z komunistického bloku včetně československých milic by pak pochodovala přes zamořené území Západního Německa až k Rýnu. Tohoto cíle měla dosáhnout během sedmi dnů. Za další dva dny by se pak zastavila u francouzské hranice. Počítalo se přitom s vysokými ztrátami na životech vojáků, kteří by byli během pochodu vystaveni smrtelným dávkám radiace.

Západní Německo by bylo po sovětském útoku de fakto vymazáno z mapy. Na druhé straně Francie a Velká Británie by zůstaly nedotčené. Komunisté by na ně neútočili z čistě strategického důvodu - obě země totiž disponovaly vlastním jaderným arsenálem a mohly by odpovědět stejně tvrdou akcí.

Terorismus a viry

Černý scénář se naštěstí nenaplnil. S rozpadem Sovětského svazu se nebezpečí celosvětového jaderného konfliktu snížilo, aby ho za jedinou dekádu vystřídaly obavy z teroristických útoků radikálních islamistů. Hovořilo se o zcela novém druhu světové války, která bude zákeřná v tom, že člověk nikdy nebude tušit, kde nepřítel udeří.

Hollywoodští tvůrci si na druhé straně rádi pohrávají s myšlenkou, že ve třetí světové válce budou hrát hlavní role biologické zbraně. Smrtící virus se jako původce globálního konfliktu objevil hned v celé řádce filmů, včetně snímku Světová válka Z s Bradem Pittem. Během pandemie nového koronaviru se téma stalo populárnějším než kdy jindy.

Podle některých hlasů už dokonce třetí světová válka probíhá. K tomuto názoru se kloní i papež František, který prohlásil: "Svět je ve válce, protože ztratil mír."