Záhadou trility se vědci zabývají již několik desítek let, stále ale tápou. Tyto podivené rituální stavby totiž vedou odnikud nikam. A objevuje se kolem nich mnoho teorií, z nichž každá má nějakou trhlinu.

Tři kamenné desky zaklesnuté do sebe lemují jih Arabského poloostrova již dva tisíce let. Jednou z teorií je i ta, že dříve možná tvořily kompaktní stezku, dnes se ale jedná o samostatné úseky, jež jsou od sebe i několik set kilometrů vzdálené. Někde jsou jen čtyři trility, jinde jich je i pár desítek, nejvíce zatím 45.

Zdroj: Youtube

Roman Garba a jeho tým

Roman má opravdu zajímavý život. Od roku 2018 je expedičním ředitelem TSMO (Trilith Stone Monuments of Oman) se zaměřením na archeologické důkazy v Duqm v centrálním Ománu. Mimo to je i vědeckým pracovníkem České akademie věd, Ústavu jaderné fyziky a Archeologického ústavu, kde se zabývá radioanalytickými a datovacími metodami aplikovanými v archeologii a geovědách. Má za sebou absolutorium tří vysokých škol, z nichž ani jedna není u nás. Absolvoval námořní univerzitu v polské Gdyni a poté další dvě, ve Velké Británii a Itálii, po jejichž ukončení se stal archeologem.

Dnes je Romanovi 55 let a jako člen a vedoucí mezinárodní archeologické expedice TSMO (Trilith Stone Monuments of Oman) se již několik let pokouší odhalit tajemství trilitových rituálů v Ománu, konkrétně v oblasti Dakm. Enigmatické trility Romana uhranuly, a nakonec se mu podařilo vybudovat si svůj tým.

Co je trility a trilitový rituál?

Ománksý Stonehenge. To je v přeneseném významu trility, jakési kamenné pyramidy postavené v řadě, postavené na platformě z drobných kamínků. Důkazem těchto tajemných rituálů jsou dnes pouze trilitové monumenty, jež se pravděpodobně používaly v období před 2400 až 1800 lety. Jedním z největších nalezišť trilitů je právě Dakm, kde byla v období od paleolitu do doby železné velmi dobrá koncentrace lidí.

Tyto kamenné pyramidy dostaly název proto, že jsou složeny ze tří kamenů (tri = tři, lity =kameny) a okolo nich se nacházejí ohniště a další propriety v přesných konfiguracích, poukazující pravděpodobně na to, že se zde konaly pravidelné rituály.

Výzkumy ukázaly, že ohniště jsou zhruba dva tisíce let stará!

Prostorovo-časová analýza, jíž Romanův tým trility objevuje, poukazuje také na migraci kmenů, k níž se přidávají další historické a epigrafické zdroje, jež je potřeba do teorie zapracovat. Navíc se množství informací o trility neustále zvyšuje, stejně jako jejich počet.

Hrobky? Kde jsou pak kosti?

Rituály většinou probíhaly na odlehlých místech, nejen z důvodu jejich specifičnosti, ale i ománského suchého pouštního klimatu. Ač bádání již několik let trvají, dosud není jasné, proč byly rituály trility vlastně pořádány a kdo se jich účastnil. Jak uvedl Roman pro novinky.cz, jedná se o jednu z největších záhad arabské archeologie.

Teorií je několik – mohlo se jednat o pohřební rituály, respektive uctívání předků, ale ani to není jasné, protože se nikdy nenašly žádné kosterní pozůstatky. Jiná z teorií zase ukazuje na tzv. kadidlovou stezku, obdobu více známé hedvábné stezky, která možní trility rituály ukončila. Trility pak mohlo být při sbírání ománských kadidlovníků dílem obchodníků, kteří stezkou putovali. Kameny by s nimi mohly souviset. Stromy kadidlovníky produkují vonnou pryskyřici a kadidlo bylo již ve starověku vzácnou obchodní komoditou a do Evropy se dodávalo ve velkém. Tomu ale pak zase neodpovídá to, že mnohé trility leží daleko od stezky. Celkem jich totiž je zmapováno zatím 921, mnohé z nich byly přitom odhaleny pomocí družicových snímků.

Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že trility byly jakési pouštní kaple pro rituální oslavy, jež ale měly daleko širší uplatnění…

Zdroje:

cs.wikipedia.org, cs.wikipedia.org/wiki/Megalit, www.novinky.cz, www.academia.edu, sketchfab.com