Jak ve skutečnosti vypadal Trójský kůň? Vědec přišel s revoluční teorií

Tereza Malá | 28. 10. 2022

Když se řekne Trójský kůň, naprosté většině z nás se vybaví obrovská dřevěná socha koně, která dopomohla armádě lstí dobýt Tróju. Repliky tohoto koně jsou umístěny hned na několika místech po světě, nyní se ale objevilo tvrzení, že Trójský kůň byla ve skutečnosti loď. Jak je to možné?

Lidé interpretují Trójského koně už tisíce let a zájem o tuto legendu bude zřejmě pokračovat.

S novým tvrzením přišel italský námořní archeolog Francesco Tiboni. Svou domněnku podpořil podobou symbolu 5000 let starého starověkého města Trója. Naleziště tohoto města leží v dnešní vesnici Tevfikiye v turecké severozápadní provincii Çanakkale.

S jeho tvrzením ale mnozí vědci nesouhlasí. Například vedoucí trojských vykopávek, profesor Rüstem Aslan, říká, že i kdyby tomu tak nakrásně bylo, nelze změnit legendu o Trójském koni, která fascinuje lidi už tisíce let. Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Tiboniho teorie o lodi

Francesco Tiboni tvrdí, že kůň byla loď, tedy fénicky hippos. Jedná se o válečnou loď se zakřivenou přídí. Pozdější slovo hippus pak vzniklo později pro první skutečné nákladní lodi postavené z prken. Zakřivená příď lodi totiž připomínala křivky koňské hlavy.

Zdá se, že panuje všeobecná shoda, že takový název je archaického nebo klasického původu a nesahá až do doby bronzové. V době Homéra byl již tento typ lodí známý, i když možná pod jiným jménem.

Podle Tiboniho byly tyto lodě odvozeny od lodí mořských národů, které jsou zobrazeny v egyptském umění z doby kolem roku 1160 př. n. l. v mortuárním chrámu Ramsese III.

"Z lexikografického hlediska se zdá být zřejmé, že výskyt koně byl důsledkem chyby v překladu, nepřesnosti ve volbě odpovídajícího termínu, která tím, že vlastně změnila význam původního slova, vedla ke zkreslení celé události."

Spekulace nebo jedna z možností?

Archeologické vykopávky v Tróji začaly před více než 150 lety. Rüst Aslan pracuje na vykopávkách v Tróji celý život, již od dob jeho studií, proto by se s jinou teorií jen nerad ztotožňoval. Tiboniho návrh považuje za nejnovější spekulativní obklopující trójskou válku. Trójský kůň v tomto vítězství hraje neodmyslitelnou roli.

Trójské válce se věnuje i Homérův epos Ilias a Odyssea, ale zmínka o Trójském koni je jen v druhé básni, a pak je ještě krátce zmíněn v sedmé knize eposu Odyssea. Tam se píše, že Odysseus a skupina řeckých vojáků se ukryli v Trójském koni, aby mohli překvapivě zaútočit na Trójany.

Existence Trójského koně je však zpochybňována od samého počátku. Pravdivost Homérem popsaného koně dala vzniknout mnoha teoriím.

Jedni badatelé potvrzují Homérovu verzi událostí, pak je zde spousta jiných teorií. Například americký archeolog Carl Blegen tvrdí, že Trója se zhroutila při zemětřesení, po němž ji mohli Achajští vojáci dobýt. Kůň byl podle něj symbolem boha Poseidona, který zemětřesení vyvolal.

Ideál krásy ve starém Řecku: Dnešní modelky by ve starověku neměly šanci
Magazín

Ideál krásy ve starém Řecku: Dnešní modelky by ve starověku neměly šanci

Co říkají vykopávky?

Oproti těmto teoriím je ale potřeba postavit skutečné nálezy. Na místě starověké Tróji bylo objeveno mnoho koňských kostí a také obranný příkop v dolní části města. Ten měl držet vozy dál od městských bran, což podle Aslana znamená, že vozy byly nejdůležitějším válečným náčiním v homérské době.

Vozy však vždy byly taženy koňmi! "Řekové potřebovali dostatečný počet koní a vozů, aby mohli vyhrát válku. Homér však používá symbol koně také v metaforickém smyslu. Říká, že vojenská zdatnost nestačí a že důležité jsou i ideje," tvrdí Aslan a dodává: "Homérské eposy jsou důležité z hlediska kulturních dějin a mnoho badatelů navrhuje takové teorie, které chtějí prosadit."

Archeologické nálezy dosud neobjevily žádné stopy po "skutečném" Trójském koni. Zdá se tedy, že jde skutečně spíš o mytologický prvek spojený s konkrétní historickou událostí.

A jak to tedy bylo? Protože kůň byl Poseidonovým symbolem a znakem Tróje, Trójané jej podle legendy přijali jako symbolické gesto dobré vůle. Kdyby se jednalo skutečně o loď, původní příběh by ztratil symbolickou rovinu. Tiboni naopak tvrdí, že loď hippos byla původně používána k převozu pokladů, a proto mohla být v mýtu připomínána jako božský symbol. Jak se ale zdá, Tiboni, coby vášnivý milovník lodí, by lodě nejraději viděl všude.

Zůstaňme proto raději u verze našeho starého dobrého obřího koně.

Zdroje:

www.hurriyetdailynews.com

aleteia.org

Tagy Çanakkale Carl Blegen Homér Tevfikiye Trója válka