Jak opravdu vypadal trójský kůň: Byl děsivý, ale do podoby koně měl daleko

Trójský kůň má po celém světě mnoho replik

Trójský kůň má po celém světě mnoho replik

Foto: shutterstock.com

„Když nepomáhala síla a zbraně hrdinů, napadla Odyssea lest. Poručil postavit ohromného dřevěného koně. V dutém břichu se skryl s největšími řeckými bojovníky. Ostatní spálili tábor a odpluli, jakoby se vzdali obléhání. Trójané pozorovali odchod řeckého vojska s radostí, brány Tróje se otevřely a našli obrovského koně. Podle žebráka to měl být dar za vítězství. Bez váhání vtáhli dřevěného koně za hradby…"  

Zdroj: Youtube

Tak zní známá legenda o konci trójské války, která byla zpracována i Eduardem Petiškou do knihy Staré řecké báje a pověsti. Mnoho malířů se bájným danajským darem inspirovalo, a tak obyčejného smrtelníka nikdy nenapadlo, že zobrazovaný kůň nemusel být nikdy koněm. Podle italského vědce Francesca Tiboni nám byla po staletí a staletí předávána obrovská lež. Odhalil totiž, že trójský kůn byl doopravdy fénický člun.

Jak je vůbec možné, že se po generace myslelo, že trójský kůň byl fakticky koněm? Triboni uvádí, že chyba je velmi stará. Zdá se, že slovo použité pro tuto konkrétní fénickou loď bylo starověké řecké ἵππος, což znamená kůň nebo hroch. A je ekvivalentním označením fénické lodi tohoto typu.

Dřevěná replika trójského koně v tureckém městě ÇanakkaleDřevěná replika trójského koně v tureckém městě ÇanakkaleZdroj: shutterstock.com

K tomuto závěru dospěl Tiboni porovnáním popisu trójského koně ve Vergiliově Aeneidě s jeho znalostmi námořní archeologie. Starověké texty a obrázky ukazují, že fénický typ obchodní lodi zdobený koňskou hlavou se rozšířil kolem začátku 1. tisíciletí před naším letopočtem. Loď byla používána k obchodování s drahými kovy a někdy k vzdávání holdu po skončení války. Stejně jako funguje hra na tichou poštu, i tak zafungovalo ústí předávání legendy o daru Trójanům. (Zdroj: medium.com)

Spekulativnější teorie, původně navržená Fritzem Schachermeyrem, uvádí, že trójský kůň je metaforou ničivého zemětřesení, které poškodilo zdi Tróje a umožnilo Řekům vstoupit dovnitř. Tato teorie je podporovány archeologickými nálezy, které zjistily, že Trója byla opravdu těžce poškozena zemětřesením. (Zdroj: en.wikipedia.org)

Dívčí válka, malba Adolfa Liebschera

Existovaly české Amazonky? Co je pravdy na slavné pověsti o dívčí válce

Docent antropologie a vojenský historik na Grand Valley State University Mark Schwartz dospěl k závěru, že trójský kůň byl možná také obléhací věž a beranidlo. Kdyby tomu tak bylo, proč by koně chtěli obyvatelé Tróje s nadšením umístit za hradby, jak se v legendě říká? To se dosud nepodařilo objasnit.

Eric H. Cline ale v pořadu Tajemství Trójského koně uvádí, že archeologie podporuje myšlenku trójského koně jako obléhací věže. Věže byly totiž často pojmenovány po zvířatech a měly na sobě nainstalované zvířecí kůže, aby odrážely hořící šípy. „Není to zas tak složité, dostat z obléhací věže dřevěného legendárního koně," říká. (Zdroj: www.pbs.org)

Existují však i vědci, kteří nesouhlasí s žádným z představených historiků. S podporou starověké vázy Mykonos si někteří myslí, že trójský kůň byl jednoduše kůň dřevěný.

Akční letáky